Hajný Uher vyvedl z obklíčení dvě stovky partyzánů

Josef Uher se narodil ve vesnici Cikháj v rodině hajného. V duchu rodinné tradice se stal také hajným se starostí o revír Lány a hájenkou na Skelné Huti (po válce přejmenovanou na Mariánskou Huť). Husté lesy a rozsáhlé houštiny mladých porostů kolem Svratouchu a Herálce byly skvělým útočištěm pro partyzány.

Hájenka Uherova v Mariánské Huti|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

Koncem října 1944 se souhrou náhod setkalo pardubické gestapo se skupinou partyzánů během honu na vysokou v Uherově polesí. Královehradecký lesmistr Němec Aberle vyvázl jen s prostřeleným rukávem. Překvapené gestapo si vyžádalo posily a druhý den pročesávalo les 200 vojáků spolu s lidmi z okolních vesnic. Nic nenašli, partyzáni se ještě v noci přesunuli a stopy po tábořišti zahladili. Gestapo hnalo hajného Uhera k zodpovědnosti. Od vězení ho zachránila pracovní neschopnost, neboť během zásahu seděl v hájovně se zlomenou nohou. 

Schutzpolizei se usadila ve Vortové

Gestapo nechalo hajného na polesí, ale do kraje nastálo přizvalo jednotku německé ochranné  policie, která měla krotit partyzánské aktivity v okolí. Nepříliš úspěšně, východní výsadky a uprchlí zajatci zvyšovali stavy partyzánů v místních lesích. Bez Hajného Uhera by ale partyzáni neměli informace, stravu ani útočiště. 

Fotografie Josefa Uhera z knihy Partyzánské portréty od Vojtěcha Žampacha|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas

 Boj o bednu zbraní   

Dne 27. dubna bylo shozeno 8 pytlů o váze 120 až 150 kil. Šest pytlů partyzáni ještě v noci našli a zakopali. Dva pytle ale nenašli. Pilot je z neznámého důvodu shodil o 3 kilometry dál. Jeden pytel uschovali čeští četníci, ale o ten poslední svedli partyzáni otevřený boj s německou jednotkou. Vyhráli beze ztrát, bylo ale jasné, že takovou drzost si nacisté nenechají líbit.

Německá policie obklíčila les kolem Kamenného vrchu a v rojnici stahovala smyčku. Hajný Uher znalý terénu proklouzl a z obklíčení vyvedl kolem dvou stovek partyzánů. Němci našli prázdný tábor plný zásob a ukořistěný automobil. O pár dní později vyhodili vše do povětří. 

Krátký život v míru

Byl už začátek května a gestapo tou dobou už myslelo víc na svoji záchranu, než na pronásledování partyzánů a jejich pomocníků. To zřejmě zachránilo hajného Uhra, který se stal jedním z velitelů povstání na Svratecku. Byl přísedícím u lidového soudu v Hlinsku. "Díky spolupráci s partyzány i domácím odbojem mohl mít hodně kompromitujících informací," vysvětluje hajný Petr Pešek. "Někdo se ho hned po válce pokusil zabít, dokonce dvakrát. A 12. září 1945 se kus od hájovny vyboural na motocyklu. Oficiální zpráva zněla střet se zvěří, zlomený vaz. Pamětníci ale vyprávěli, že se tu našel smotaný drát a pistole." 

Tragickou smrt lesníka Josefa Uhra připomíná žulový pomníček u cesty na Mariánskou (Skelnou) Huť. Vítr a déšť vyhlazuje tento nápis: "Jak dobrým byl otcem a manželem, tak velkým byl vlastencem, a vzpomínka na něj nám bude vždy zářící hvězdou."

Hajný Petr Pešek je znalcem místní historie|foto:Šárka Kuchtová, Český rozhlas