Pošťák Jan Hartman z Proseče zachytil desítky udavačských dopisů

Obsah té sklenice nedával po válce mnoha lidem klidně spát. Ale likvidace udavačských dopisů nebyla jedinou ilegální činností pošťáka Hartmana. U Hartmanů se skrývali představitelé odbojové skupiny R3 a také parašutisté z výsadku Calcium - Karel Němčík a František Široký.  

Po odhalení a smrti Josefa Svatoně s Eduardem Soškou odešli manželé s dcerou Boženkou k příbuzným do Věstínku, kde se spolu s partyzány skrývali do konce války. 29.dubna bohužel došlo k velké tragédii. Tamní kronikář líčí událost takto: 

"Byl to nevlídný den. Partyzáni se vrátili pozdě k ránu, promočení, unavení a nevyspalí. Ve vejminkářské světničce Dvořákova domu seděl a po předcházející akci odpočíval Jan Hartman. Vedle na posteli seděla jeho dcera Boženka a bokem k ní partyzán Janko Silný. Čistil a olejoval si pistoli. Jana Hartmana volal jeho synovec ven. Jak se zvedal od stolu, viděl, že Boženka, si šla sednout na jeho místo. Janko se snažil vyjmout hlaveň, ale jak měl mastné prsty, vyklouzla mu a narazila na úderník. Vyšla rána a kulka si našla cestu přímo do Boženčina srdce. Ještě stačila zavolat tátu a zmlkla. Navždy. V celém domě nastalo veliké zděšení. Partyzán Dobiáš okamžitě zajel na motocyklu pro doktora Jiřího Plcha do Rovečného a v půl hodině byli nazpět. Doktor ohledal dívku a zkonstatoval již jen smrt."

Zdrcený Jan Hartman musel v tajnosti vykopat na zahradě ve Věstínku hrob a do něj uložit svoji jedinou dceru. Válka za pár dní skončila a Hartmanovi se do Proseče vrátili. Na voze sebou vezli i rakev. 

Pošťák Jan Hartman ale zřejmě na mnoho lidí mnoho věděl a tak mu nedali pokoj ani v novém zřízení po roce 1948. Komunističtí funkcionáři ho hnali k soudu a státní bezpečnost se postarala o inscenovaný proces "Akce malíř", ve kterém byl Jan Hartman za protistátní činnost odsouzen ke 4 rokům vězení.

Po návratu žil v Proseči, kde 2. listopadu 1982 zemřel. Pochován byl na evangelickém hřbitově vedle své dcery Boženky.