Stopy dobré vůle vedou do chléva i do kostela

2. prosinec 2018
Dvůr Květné zahrady

Co spojuje Květnou zahradu u Poličky a kostelíky pod Králickým Sněžníkem? Obrovské nadšení lidí, kteří s chutí dělají něco pro druhé.

Květná zahrada v Květné u Poličky. Už samotné jméno toho místa v sobě nese hodně pozitivního. Znamená totiž nový domov, novou životní šanci a příležitost. Květná zahrada vznikla v roce 2005 jako Dům na půl cesty. Cílem této organizace byla a je pomoc mladým lidem v tíživé životní situaci. Z opuštěné a zpustlé zemědělské usedlosti vzniklo místo, které si opravdu zaslouží obdiv.

V Květné zahradě rostou příběhy

Květnou zahradu založil Ferdinand Raditsch, bývalý pracovník Ministerstva vnitra, který se věnoval oblasti prevence kriminality a práci s rizikovými a ohroženými dětmi. „Skutečná pomoc není v tom, že si s tím člověkem sednete a povídáte si o jeho životních problémech, ale že ho něco reálně naučíte,“ vysvětluje Ferdinand Raditsch. Na inzerát našel zpustlý statek v Květné a začal na něm, spolu s partou mladých lidí, kteří právě opustili dětské domovy, budovat Dům na půli cesty.

Ve sklepě statku zrají sýry z vlastní produkce

Od roku 2009 se Květná Zahrada, dnes zapsaný ústav, věnuje také sociálnímu podnikání, které je zaměřeno zejména na zaměstnávání sociálně rizikových a ohrožených mladých lidí. „V současnosti má Květná zahrada 11 klientů, kteří jsou u nás zaměstnaní, dva z nich ještě docházejí do učňovské školy v Poličce. Ale statek jinak zaměstnává 30 lidí, včetně našich klientů.

Květná zahrada funguje jako zemědělská farma, se vším všudy. Její součástí jsou chlévy, maštale, stodoly a celá řada hospodářských zvířat. „Naši klienti a samozřejmě nejen oni se o zvířata vzorně starají. Krávy dojíme ručně, také vyrábíme sýry, které zrají ve sklepě naší sýrárny. Mladí lidé, kteří k nám přišli například z výchovných ústavů nebo ochranné péče, tak skutečně poznávají reálný život. Na farmě se naučí pracovat a budují si tady samozřejmě také nové sociální vazby,“ dodává Ferdinand Raditsch. 

Vrata se zavírají až na noc

Vrata Květné zahrady jsou otevřená po celý den. „Na farmu muže přijít kdokoliv, aby se podíval, jak to tu funguje. Návštěvníky můžeme na statku i ubytovat. A někteří z hostů tady třeba přiloží ruku k dílu,“ říká s úsměvem Ferdinand Raditsch. Na Květné zahradě je stále co dělat. Prostory staré stodoly se proměnily v útulnou dílnu a zároveň společenskou místnost. „Máme tu také unikátní sušárnu ovoce a obrovská kachlová kamna,“ dodává vedoucí sociální dílny Renata Kučerová. „Sušené ovoce prodáváme v našem obchůdku v Květné, stejně jako další produkty z naší farmy.“

Královský nástroj se stal symbolem sounáležitosti

Obce pod Králickým Sněžníkem kdysi vypadaly jinak, než dnes. Bylo v nich víc chalup a společenský život tam jen kvetl. Situace se po odsunu původního německého obyvatelstva změnila. Začaly mizet domy, chátraly kostely i jejich varhany. A právě varhany se staly symbolem iniciativy „Vím já kostelíček“. Symbolem sounáležitosti lidí, kteří na Králicku nemají svoje rodinné kořeny. Symbolem propojení minulosti a současnosti.

Dobrovolnický projekt „Vím já kostelíček“ vznikl před šesti lety, jako snaha místních obyvatel zachránit nejen zdevastované varhany a opravit kostely, ale hlavně propojit vesnice. Vrátit lidem pocit sounáležitosti. V kostelích V Dolní, Prostřední, Horní Lipce a Heřmanicích se konají v průběhu roku nejrůznější koncerty a veškerý výtěžek jde postupně na nákladnou opravu varhan. Na jejich rekonstrukci se podílí varhanářská rodina Červinkových z Jakubovic.

Chtějí rozeznít i Dolní Lipku

V současné době jsou opravené už troje varhany. „Peníze na opravy jsme získali buď jako výtěžek kulturních programů, v našich čtyřech kostelích totiž pravidelně pořádáme koncerty amatérských muzikantů i profesionálních umělců,“ vysvětluje spoluautorka projektu Kristýna Brůnová.

Kaple Panny Marie Královny míru v Dolní Lipce kdysi sousedila se školou

„Výtěžek dobrovolného vstupného tvoří podstatnou část finančních darů, které se shromažďují na účtu veřejné sbírky. Ta je stále otevřená. Lidé také adoptovali už stovky varhanních píšťal,“ dodává další autorka projektu Denisa Hejtmanská. „V roce 2014 se nám podařilo oslovit a pro naši věc získat představitele německého krajanského spolku se sídlem ve Waldkreiburgu. S jejich podporou jsme získali grant pro opravu druhých varhan.“

„Po úspěšném dokončení oprav heřmanických varhan v letošním roce budeme své úsilí a dobrovolnické aktivity směřovat k poslední etapě, kterou je záchrana varhan v kostele sv. Anny na Horní Lipce. Výtěžek dobrovolného vstupného ze čtyř koncertů 22. prosince věnujeme opět na účet veřejné sbírky,“ upřesňují autorky projektu Vím já kostelíček.

Jedinečná atmosféra. Před Vánoci i v létě

Předvánoční putování Vím já kostelíček

Největší akce a putování po kostelících se koná první červencovou sobotu. V roce 2019 to bude 6. července. Lidé se z Dolní Lipky opět vydají na 15 km dlouhou trasu, aby kostelíky, u kterých hrají muzikanti všech žánrů, obešli, setkali se a celý projekt podpořili. Velmi oblíbené je ale také předvánoční putování.

„Letos se naše vánoční putování bude konat v sobotu 22. prosince. Atmosféra intimně osvětlených kostelů, s koledami, sborovým zpěvem, je zkrátka neopakovatelná,“ zve Kristýna Brůnová. „Chybět nebude punč, svařené víno, ani cukroví. A kdo jakoukoliv částkou podpoří dobrou věc, obdrží krásný, umělecky zpracovaný certifikát varhanního mecenáše,“ dodává Denisa Hejtmanská.