Studánky, u kterých jsme o letošních prázdninách našli osvěžení

Prázdniny jsou u konce a my se ohlédneme za naším putováním po studánkách. Věříme, že pravidelná nedělní osvěžení vám přišla k duhu a možná jste se i díky poslechu reportáže nebo přečtení článku k některé studánce osobně vydali.

„Každá z těch devíti studánek, které jsme spolu s přírodovědkyní Naďou Gutzerovou navštívily, byla něčím výjimečná,“ říká autorka reportáží Jitka Slezáková.

Červená studánka v Chrudimi Na Pumberkách má bohatou historii. Na místě, kde původně vyvěral léčivý pramen, stojí kaplička. Je zasvěcená čtrnácti svatým pomocníkům a vznikla v 17. století. A právě podle červené střechy na této kapli, dostala studánka přívlastek Červená.

Voda ze studánky Kapalice vytéká v romantické krajině Toulovcových Maštalí. A její voda je velmi dobrá, pochvalovala si ji i Naďa Gutzerová: „My jsme se ocitli u studánky Kapalice, a podle názvu to vypadá, že ta voda jenom kape, ale není to vůbec pravda. Průměrná vydatnost pramene je 2,7 litru za sekundu, což je poměrně hodně.“

Pro vodu k Prameni svatého Mikuláše na Vraclavi si dodnes lidé jezdí ze široka daleka. Ale pozor, nabírejte vodu s čistými úmysly. Vodu totiž hlídá poustevník. Není to klasická studánka, spíše umělecké dílo. Je postavená v barokním stylu pod lipami. A netrůní na ní vodník, ale poustevník. Má to svůj důvod, skutečný poustevník tam skutečně žil. Byl to františkán a jmenoval se Jiří Rambousek.


Pověst říká, že ke studánce přišli z chudého Slovenska tři dráteníci. Chýlilo se k večeru, a tak se rozhodli, že u studánky přenocují. Posilnili se chlebem a zapili ho křišťálovou vodou z pramene. Když nějakou dobu spali, jeden z nich se probudil a rozhlédl se kolem. Tu uviděl, jak se k němu z houští blíží ženská postava. Byla to Panna Marie. Dráteník ji následoval a uviděl, jak se postava vnořila do studánky. Dráteník už studánku neopustil a každý večer tam svítil. Jeho vidění se rozneslo po celém kraji a studánku začali navštěvovat lidé ze široka daleka.

Studánka Kokešov v Pardubicích Svítkově také láká zájemce o pramenitou vodu i v dnešní době. Víte, že o věhlas Kokešovské studánky se zasloužil dráteník? Známá je pověst, která se ke studánce váže.

Do krásné přírody v okolí Sebranic na Litomyšlsku jsme se nechali nalákat Renatou Kmoškovou, která nás zavedla ke studánce ve Vysokém lese. Stojí u ní kaplička, kterou obnovil Spolek archaických nadšenců. I když je studánka z ruky, lidé si k ní našli cestu. Prý léčí nemocné oči. Dokonce pan farář z Litomyšle používá tuto vodu pro slavnostní obřad křtin. Příběh nevidomé statkářky Emílie Schlesingerové popisuje Lenka Kmošková ze Spolku archaických nadšenců: „Německý statkář Johann Schlesinger měl nevidomou ženu. Ve snu se jí zjevila Panna Marie a poslala ji k Daňkově studánce. Emílie si omyla vodou oči a prozřela. Proto tam nechal statkář jako poděkování postavit v roce 1935 kapličku.“

Na studánku v Končinách na Litomyšlsku pro změnu dohlíží sama Panna Marie Lurdská. Prohlédnout si můžete i kapli a křížovou cestu nad studánkou. I tato studánka vás překvapí půvabnou atmosférou. Vydatný pramen studánky v Končinách vyvěrá z druhohorních hornin, z opuky. Voda je mineralizovaná a tudíž zdraví prospěšná. Proto se ke studánce v Končinách sjížděli už na konci 19. století lidé ze široka daleka.

Studánka v zeleni je nedaleko Kokešova

Vyhlášené lázně byly i v Podskále u Chrasti. Budova hostince, kde se lázně provozovaly, stojí dodnes. A o tom, že voda je zdravá svědčí i živočichové, které se v ní zabydleli. Jsou to mloci. Je také doloženo, že kromě mloků se tam zabydlel poustevník. Co ale u této studánky nesmíme opomenout, je nejvyšší opuková skála v republice, která se tyčí nad Podskálou.

A nezapomněli jsme ani na Svitavsko. Vydali jsme se s Naďou Gutzerovou po naučné stezce k pramenům řeky Svitavy. „Každá řeka má svou pramennou oblast. I řeka Svitava má pramenů víc. Největší jsou Javornický a Lačnovský,“ říká přírodovědkyně Naděžda Gutzerová. A právě k Javornickému prameni vede naše cesta po úzké pěšině mezi mladými smrčky. Je to menší tůně, nad kterou ční pískovcový kámen porostlý mechem. Nepředstavujte si ale pramen, který mohutně vyvěrá ze země. Hladina tůně je průzračně čistá a klidná.

Poslední studánka, kterou jsme vám představili, slouží dnes jako osvěžení pro psy, kteří se procházejí se svými pány po Nemošické stráni. Studánka Skautka ale stojí za zmínku. Ožila totiž díky studentům Gymnázia Mozartova, kteří ji před čtyřmi lety opravili. Samotná Nemošická stráň je přírodní památkou a dopustit na ni nedá ani pravidelný návštěvník František Hlubocký.

Naše prázdninové studánkové putování končí. Ale kdo ví, třeba bude mít v příštím roce další pokračování. Desítky nádherných studánek najdeme i na Orlickoústecku. Mnoho krásných chvil v dalších dnech, které nás čekají, vám přeje autorka seriálu o studánkách Jitka Slezáková.

Klikněte do interaktivní mapy a podívejte se, kde studánky najdete:

autor: jsl
Spustit audio