Sváteční husu rozmetala na kusy střepina z bomby

24. srpen 2015

V roce 1944 se v Pardubicích v poledne rozezněly sirény. Na nebi se šikovalo více než 250 amerických bombardérů. Jejich cílem bylo letiště a rafinérie Fanto. Jedna ze střepin zničila i jeden nepříliš strategický cíl – upečenou husu právě naservírovanou na stole. 24. srpna to bylo přesně 71 let.

Věra Kyliánová se s posluchači podělila o příběh, který slýchala od své babičky. „Pradědeček zrovna propašoval do Pardubic husu ze Šumavy. Všichni se moc na ni těšili, protože za války nebylo k sehnání pořádné jídlo," vzpomíná Věra Kyliánová.

Když všichni usedli ke stolu a sbíhali se jim sliny na voňavou upečenou husu, rozhoukaly se sirény. To byl povel k tomu, aby se všichni šli schovat do sklepa do krytu.

Z oběda sešlo, zůstala rodinná památka

„Když se vrátili, bylo rozbité okno a husa byla plná střepů. Na stole také ležel úlomek z bomby. Babička i po letech, když nám střepinu ukazovala, měla vztek, že tu husu nemohli tenkrát sníst a stále toho litovala," vypráví s úsměvem Věra Kyliánová.

Nálet na Pardubice 24.8.1944  -nádraží a hořící rafinérie

Ostrý střep z bomby, který byl schovaný ve skříni jako poklad. Babička ho vytahovala jen na požádání dětí a dohlížela na to, aby se nikdo nepořezal. „Nedávno jsem vyklízela byt po mamince a tu střepinu našla," říká Věra Kyliánová.

Stejně jako ona, tak i historik Jan Tetřev bydlí na náměstí Čs. legií, kde se celá událost odehrála. Při jedné ze sousedských rozprav slovo dalo slovo a rozhodlo se, že úlomek, který zmasakroval sváteční oběd, skončí ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

„Tato střepina je cenná právě tím, že se k ní váže rodinná historie, která se předává z generace na generaci," uvádí Jan Tetřev a potvrzuje, že i dnes je střep velice ostrý. Při jeho zkoumání to doslova poznal na vlastní kůži, když se pořezal.

Proč bombardování zasáhlo i civilisty?

Protože měli Američané hned na poprvé dobrou mušku. Bomby nejdřív spadly na rafinérii, ze které se začala valit obrovská oblaka dýmu. Kouř zakryl město. „Potom začaly bomby padat do kouře. Odneslo to město, okolní louky i obce jako například Popkovice a Svítkov. Byl to těžký nálet, při kterém zemřelo více než dvě stě lidí," popisuje události z 24. srpna 1944 historik Jan Tetřev.

Svým příběhem z osudného bombardování přispěla také posluchačka z Litomyšle, jejíž rodina za války žila ve Svítkově. Poslechněte si ze záznamu, jaký rodinný klenot z té doby uchovává ona.

autor: PRO
Spustit audio