Tajemná brána vás zavede o 2000 let zpátky. Vítejte ve světě Keltů
Jak kdysi mohla vypadat keltská osada nebo dokonce město? V Keltském archeoparku v Nasavrkách si o tom můžete udělat představu.
Keltský skanzen najdete na horním konci Nasavrk, poblíž silnice vedoucí na Kameničky. Je největší svého druhu v Česku. Pokud se zakladatelům archeologického parku podaří naplnit všechny vize, mohl by se stát i největším keltským muzeem v přírodě ve střední Evropě. I když skanzen vznikl na zelené louce, všechny velké stavby mají svoji předlohu v archeologických nálezech.
Keltské oppidum
Nasavrcký skanzen je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, z období 2. až 1. století před naším letopočtem. Hlavním impulsem k založení muzea v přírodě se staly archeologické nálezy keltského oppida v nedalekých Českých Lhoticích.
Oppidum v Českých Lhoticích je považováno za jediné známé keltské hradiště ve východních Čechách, mohly v něm žít stovky lidí. Panoval tu čilý obchodní ruch a fungovala výměna zboží, které putovalo po jantarové stezce. Hradiště bylo určitě v kontaktu i s dalšími keltskými oppidy, například velkým hradištěm na Závisti u Prahy. V Českých Lhoticích se dodnes zachovaly linie obranných valů a touto lokalitou vás provede naučná Keltská stezka.
Archeologický výzkum v Českých Lhoticích potvrdil, že do hradiště vedla poměrně mohutná vstupní brána. A právě její rekonstrukci, která vychází z výzkumů archeologů Milana Prince a Alžběty Danielisové, si můžete prohlédnout v Keltském archeoparku v Nasavrkách. Tvoří ji zpevněná kamenná zeď, sypaný val a příkop.
„Ze zpráv antických historiků víme, že valy byly uvnitř keltských hradišť dobře hlídané a také po nich mohly dokonce jezdit i vozy. Obránci oppida se tak mohli rychle přesunout tam, kde jich bylo potřeba,“ vysvětluje průvodkyně skanzenu, archeoložka Blanka Zelená.
Dvorce budou přibývat
Všechny velké stavby se opírají o reálné nálezové situace. Návštěvníci skanzenu si mohou prohlédnout několik dvorců. Největší z nich je usedlost kováře. „Je to typická kůlová stavba s vypletenými stěnami z proutí. Ty jsou omazané hlínou, tzv. mazanicí, což byla velmi dobrá tepelná izolace,“ dodává Blanka Zelená. „V chalupě návštěvníci uvidí, jak vypadal hlavní obytný prostor s otevřeným ohništěm a jak například fungoval hliněný lapač jisker nad ohništěm, který zajišťoval to, aby se nevzňala došková střecha.“
Ve skanzenu si můžete prohlédnout také usedlost kameníka, hrnčíře nebo polozemnici, dům zahloubený v terénu. Ten mohl sloužit jak k bydlení, tak také jako dílna nebo sklad. Kromě větších staveb ve skanzenu uvidíte i celou řadu drobných hospodářských objektů, včetně živých slepic nebo ovcí.
Po stopách Keltů
Keltský archeoskanzen je projekt nasavrckého spolku Boii, který spolupracuje s archeology z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a z Univerzity v Hradci Králové.
Žně bez kombajnu. V Nasavrkách budou Keltové slavit Lughnasad
Do Nasavrk na Chrudimsku míří keltské kmeny z celé Evropy. Budou tam slavit Lughnasad a děkovat zemi za úrodu, kterou poskytla. Festival je zároveň příležitost seznámit se s dávnými tradicemi, druidskými obřady nebo řemesly, při kterých se každý musel spolehnout jen na svoje ruce a šikovnost.
Návštěvníci si ve skanzenu mohou vyzkoušet celou řadu činností, hlavně při speciálních programech. Mezi 30. červnem a 5. červencem se můžete dozvědět, jak se kdysi pálilo dřevěné uhlí.
O červencových svátcích se budou ve skanzenu konat Dny metalurgie. Přiblíží vám práci starověkých kovářů, kovolitců a kovotepců. K atraktivním programům arecheoskanzenu patří také oslavy keltských svátků, především letní festival keltské kultury Lughnasad. Ten se koná přelomu července a srpna.
Pokud se o světě Keltů chcete dozvědět další zajímavosti, stojí za to vydat se z Nasavrk po naučné Keltské stezce. Je to okruh dlouhý 9,5 km, lemují ho naučné tabulky s informacemi o životě, zvycích a kultuře Keltů. Okruh vede přírodní rezervací Krkanka, samozřejmě míří do prostoru bývalého keltského oppida a můžete také vystoupat na rozhlednu Boiika. Stezka se vrací do Nasavrk, kde si na zámku můžete prohlédnout expozici Po stopách Keltů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
