Telegrafia matka Tesly
Stávka v Telegrafii měla své oběti
Před 80 lety 19. září 1941 vyhlásili zaměstnanci Telegrafie stávku, požadovali zvýšení mezd, úpravu pracovní doby a jiné sociální výhody. Okupační správa si ale takovou troufalost ve válečných časech nenechala líbit. A gestapo zatýkalo v Telegrafii ještě ten den.
Stávka začala v deset dopoledne a zahájil ji signál bzučáku. Když gestapo zatklo první zaměstnance, stroje se znovu rozeběhly. Zatčení byli propuštěni, ale když stávka pokračovala i druhý den, gestapo zatýkalo ve velkém. Nakonec zůstalo ve vyšetřovací vazbě 17 zaměstnanců Telegrafie.
Jeden z dělníků Josef Kříž, který pocházel z Rájce nad Svitavou a byl pravděpodobně jedním ze strůjců stávkové rebélie, byl zatčen později a vyslýchán na gestapu v Pardubicích. Krátce po poledni 22. září 1941 vyskočil z okna gestapa, směrem do Jahnovy ulice, a přivolaný lékař MUDr. Hroch konstatoval okamžitou smrt.
Šestnáct dalších pracovníků Telegrafie čekalo v pardubické donucovací pracovně na soud. Na začátku prosince byli převezeni do Prahy na Pankrác a 4. června 1942 souzeni. Nejvyšší trest 5 let dostal revizor Wild, ostatní dostali tresty od dvou do tří let a jeden z obviněných byl soudem osvobozen. Tresty měli vykonat v německých pracovních táborech.
František Barták se domů vrátil v rakvi
Dílenský mistr František Barták, otec 16letého syna, odešel od soudu za poslech zahraničního rozhlasu a nabádání ke stávce dva a půl roku. 4. července 1942 ho převezli do pracovního tábora Griebo, kde vězni pracovali na prohloubení koryta Labe. František napsal ještě 7. července domů dopis plný naděje, že se všichni ve zdraví setkají.
Bohužel 15.července přišel krátký telegram s oznámením úmrtí.
Rodina dostala rakev s upozorněním, že rakev nesmí otevřít. Františkův bratr ale nařízení neuposlechl a rakev otevřel. Našli ubitého bezzubého člověka, kterého manželka Anička poznala jen podle mateřského znaménka.
Do konce války Anna Bartáková nacházela ve schránce každý měsíc peníze, aby měla z čeho žít. Až po osvobození se dozvěděla, že se na ni skládali dělníci z Telegrafie, jako poděkování jejich dílenskému mistru Františku Bártákovi.
Ve vězení údajně na TBC zemřel Stanislav Novák a na následky věznění mechanik Šlégl.
Památník na dvoře Tesly zase bude
Dva roky po válce 10. května 1947 odhalili zaměstnanci už národního podniku Tesla památník svým kolegům z Telegrafie, kteří zahynuli během německé okupace. Bylo na něm 9 jmen, ne všechna jména jsou ale spojena se stávkou ze září 1941. Po příbězích lidí odsouzených za stávku i ostatních, jejichž jména jsou na desce pomníku, nadále pátráme.
Deska z pomníku zmizela a zmizel by i dvoumetrový pomník, kdyby Jiří Kotyk z Klubu přátel Pardubicka nepřipomenul historický význam těchto 80 let starých událostí. V prostorách staré Tesly roste nový obytný komplex Nová Tesla. Developer na poslední chvíli změnil projekt a pomník umístil na malé náměstí v těsné blízkosti staré budovy Telegrafie.
Do budoucna tak zůstane uchována památka na odvážné zaměstnance Telegrafie.
Související
-
Politici regionu
Utvářeli národní politiku v první polovině 20. století a přitom měli úzký vztah k našemu kraji.
-
Příběhy z týlu a fronty druhé světové války
Veteráni i pamětníci z východních Čech vzpomínají na události druhé světové války, která začala 1. září před 80 lety.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.