Tetička z Jevíčka je i néni. Spisovatel Kyselák drží při životě malohanáčtinu

1. únor 2024

Jestli vás nudí běžná literatura a chtěli byste se pobavit ne úplně tradiční mluvou, můžete zkusit tuhle novinku. Její autor Pavel Kyselák píše úmyslně směsicí hanáčtiny a horáčtiny.

On sám pochází z osady Nový Dvůr, tedy součásti Jaroměřic u Jevíčka, na trojmezí tří krajů – Pardubického, Olomouckého a Jihomoravského. Anebo ještě jinak: „Tento kraj se tahne vod Boskovic až k Městečko Trnávce a hoprostřed só dvě městečka: Jevičko a Velky Vopatovice. Kromě svéráznyho nářeči zde majó e dobró slivovico, kerá se páli v Borotině, v Biskopicích e jinde.“

Nářečí v ohrožení

Malohanáčtinou podle Kyseláka dnes mluví spíš starší lidé. „Ale přece jenom ve škole jsme už museli mluvit spisovně. Mezi mladšími tedy bude převažovat obecná čeština. Dřív to používali mí rodiče, vrstevníci, vlastně celá dědina i okolní vesnice. Přestože jsem většinu života strávil v Praze, zůstala mi mluva uložená v krvi. Říkám Já su z Prahy, místo naběračky žofánek, z práce jdu dom, rožihám světlo, rodiče jsou mama a tata.“

Nářečí se ale jinak z Česka pomalu vytrácí. Taky proto člen Obce spisovatelů pracuje na Říkačkách prostých a hlavně vydal svou sedmou knihu nazvanou Tetička z Jevíčka. „I do předchozích knih jsem nářečí vsunoval, takzvané plkačky. Tahle sedmá je prakticky celá jenom v něm. Jde o humorné příběhy rázovité a rozverné tetičky. Do úvodu jsem napsal: Toto knižko věnojo své ctihodné jevičské tetičce Mařce, kerá je a zároveň néni. Jako předlohu sice mám jistou osobu z Jaroměřic, ale mohla by se v tom poznat.“

Záruka osobností

Dotaci na knihu poskytnul Pardubický kraj. Hlavní kmotrou Kyselákových knih je Taťána Míková, vedoucí Redakce počasí České televize. „Jinak u této knihy byli třeba herci Igor Bareš, Pepa Dvořák, moderátor Aleš Cibulka anebo generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.“

Aby dílo znělo opravdu správně, dohlíží na něj jako jazyková vizážistka Milena Šipková z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR v Brně a lektorka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. „Někdy si připadám jako žáček, když mi opravuje i tu spisovnou češtinu. Zcela nepostradatelný souznějící ilustrační doprovod mých textů vytváří skvělá malířka Milena Kvasničková.“

Jak jela tetička do Pardubic

Naša toze rozverná tetička Mařka z královskyho města Jevička je pěkné fištrón. Vona je vám mazaná všema masťama a chetrá je jak vopica. Blondala po celym baráko, až vešpejónila stréčkovo skovanó slivovico. Pár sklinek šópla do ruksako a jela Vám do Pardubic. 
Hneďkaj na nádraži tohoto slavnyho města všecke flaše s kořaló prodala. A za hotrženy penize nakópila několek tašek pravyho pardubickyho perniko. Bať, eště ji aji zbelo na pěkny triko s dostihovym koničkem. V nádražnim lokálo se vobčerstvila a take nakópila spósto slaďóru e piti a nasedla do Vindobóne na cesto dom. No ja, jak debužirovala a popijela babskó zelenó, tak aji hosnola jak špalek a dojela až do štatlo teda do Brna. 
Tož taková je naša šomná a někde rozvelá tetička z Jevička. A stréček Cyrda? Chodi jak zmoklá slipka. Nemá chodák co pit a tak křópe pernik a tváři se přetom jak ščór.

Ukázka tvorby Pavla Kyseláka aneb Plk do rádia

 
autor: Jakub Malý
Spustit audio

Související