Truhlář pracuje pro Pražský hrad, ale vyrobí i drobnost pro paní ze Slatiňan

Základem spokojenosti zákazníků je podle Tomáše Spálenského dodat kvalitní práci, a pokud možno v termínu. „A musí být dobrý přístup k lidem, přijet včas na schůzky, dodržovat termíny, člověk se tomu musí věnovat naplno a pořád. Je to nikdy nekončící kolotoč,“ říká truhlář.

„Už je to 16 let, co jsem začal s truhlařinou. Naučil mě to táta. Pak jsme si s kamarádem pořídili starou hoblovku, protahovačku, pilu a hlavně jsme měli obrovskou chuť něco dělat a tvořit,“ dodává.

Zázemí v bývalém slatiňanském pivovaru

Před deseti lety koupil Tomáš Spálenský budovu v bývalém pivovaru ve Slatiňanech a postupně tam vybudoval zázemí s moderními stroji. O zakázky nemá nouzi. V týmu pracuje šest mužů a dvě ženy, které podle Tomáše vnesou do prostoru úplně jinou energii. Maskotem truhlárny je irský vlkodav Fin, pro kterého se stala dílna jeho pána domovem.

Dubové dveře na Pražském hradě

Práce z dílny Tomáše Spálenského zdobí i místnosti Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Truhlář ze Slatiňan dostal zakázku na čtyřicet dveří z dubového dřeva.

„To byla krásná práce,“ usmívá se Tomáš Spálenský a pokračuje: „Momentálně budeme montovat recepci do jedné pražské firmy. Lepení hliníkových plechů na lamino, to je něco nového, s každou zakázkou přicházejí nové věci, které se učíme.“

Na kontě truhlářské dílny jsou také dvě dřevostavby, ale neodmítnou ani zákazníka s žádostí o poličku do kuchyně.     

Vybavení do dílny za miliony

Nejdůležitějším pomocníkem v truhlárně Tomáše Spálenského na zakázky z lamina jsou formátovací pila s předřezem a olepovací stroj.

„To je alfa omega pro lamino. Na tom se velké desky rozřežou bez oštípání a krásně naformátují na dílec, který potřebujeme, a pak se olepí,“ vysvětluje truhlář.

K opracování dřeva slouží srovnávací fréza neboli hoblovka, tloušťkovací fréza neboli protahovačka a také rozřezávací pila.

„Na té fošny rozřežeme, aby se dřevo nekroutilo, srovnáme do pravého úhlu, protáhneme, aby to bylo rovnoběžné, slepíme, a je  z toho krásná deska. A nesmím zapomenout na igelizační brusku. Prostrčíte tam kus dřeva, a ona to krásně vybrousí do hladka, musí prostě vypadat jako dětská prdelka,“ líčí truhlář Spálenský.

Igelizační bruska patří mezi nejdražší stroje v dílně. Stojí skoro půl milionu. V dílně mají ale i historickou pilu z roku 1960 z Německa, značky Altendorf.

Chvilka nepozornosti a jste bez prstu

Prsty má Tomáš Spálenský zatím všechny. Ale bezpečnost je podle něj skutečně velmi důležitá.  „Člověk, i když už je unavený, musí sledovat to poslední prkénko až do jeho posledního konce, jinak se to stane. Chvilka nepozornosti a máte po prstu. Ochranné pomůcky jsou nutné, někdy nás to sice trochu štve, ale musí to být,“ míní Tomáš Spálenský.

Tomáš Spálenský realizuje v bývalém pivovaru další projekty. Nedávno otevřel tzv. Nové místo pro cykloturisty|foto: Jitka Slezáková

Občerstvení pro cyklisty

Tomáš Spálenský vymýšlí další projekty v bývalém pivovaru ve Slatiňanech. Opravil s kamarády další budovy, které dnes slouží jako klubovna, kde se dají pořádat různé večírky nebo svatby, je tam i zázemí pro rodiny s dětmi s houpačkami a prolézačkami.

 A protože pivovar sousedí s cyklostezkou, otevřel Tomáš Spálenský se svou přítelkyní sociální podnik v podobě zázemí pro cykloturisty.

„Zaměstnáváme znevýhodněné lidi na trhu práce. Nabízíme občerstvení, které je stylové, pokud možno bez obalu a z čerstvých surovin, rozhodně tam nedostanete klasický párek v rohlíku.  Pořád se učíme nové a nové věci. Plány máme velké, uvidíme, co nám život přinese, na co budeme mít chuť a sílu,“ uzavírá truhlář Tomáš Spálenský.