Túra, co dá zabrat. Znáte kultovní místa Králického Sněžníku?

23. duben 2020

Králický Sněžník je třetí nejvyšší pohoří v Česku. Ostatně právě tady najdete všechny tisícové hory Pardubického kraje. Tvoří kouzelnou podkovu.

Pokud míříte k vrcholu Králického Sněžníku z našeho kraje, máte několik možností. Hlavní roli hraje čas a samozřejmě také fyzická kondice. Záleží také na tom, jestli preferujete klidnější, zato o něco delší trasu k vrcholu. Je tu i další možnost - překonat převýšení díky lanovce.  

Pokud na Sněžník vyrazíte z našeho kraje, z obce Dolní Morava, můžete se vydat po žluté značce, která na začátku vede podél toku řeky Moravy. Trasa je dlouhá 9 km, tvá 4 hodiny a mezi místními není příliš oblíbená. První polovina cesty totiž vede téměř po rovině a druhá zase stále do prudkého kopce. Obvykle se tato trasa volí spíše pro sestup.

Po stezkách Podbělského hřbetu

Další možností je vyjet z Dolní Moravy lanovkou k chatě Slaměnka a potom pokračovat po modré značce přes Podbělský hřbet k rozcestníku Stříbrnická - sedlo. Další cestou se můžete vydat po polské zelené značce až na vrchol Sněžníku nebo po české červené, která vás povede kolem sochy Slůněte a pramene Moravy. Trasa měří 9 km, trvá 3,5 hodiny a na jejím začátku se můžete rozhlédnout i ze zážitkové stavby Stezka v oblacích.

Ke Sněžníku přes Malý Sněžník

Cestou z Dolní do Horní Moravy můžete obdivovat půvabné roubenky, ale i autem se dá dostat až k rozcestníku a malému parkovišti Pod Klepáčem. Na vrcholu hory Klepáč (Klepý) s nadmořskou výškou 1143 m stojí rozhledna.

Rozhledna na Klepáči je vlastně přístupná protipožární věž, vysoká 25 m. U ní najdete značku s výstižným pojmenováním v polštině: „Trójmorski Wierch“. Vody z Klepáče skutečně stékají do tří moří. Po hřebenu a svazích Malosněžnického hřbetu se po červené trase dostanete na Sněžník. Trasa měří 11 km, trvá 4.5 hodiny a najdete ní krásné výhledy i schované skály Vlaštovčí kameny. Tato cesta umožňuje přechody na polskou stranu Sněžníku, například k historické turistické chatě Schronisko Na Snieżniku.

Pramen řeky Moravy

Vrchol hory Králický Sněžník ve výšce 1424 metrů nad mořem je nejvyšším bodem Pardubického kraje. Prakticky se ale můžete dostat ještě výš, nad místo geodetické značky. A to když vylezete na rozvaliny rozhledny, která na Králickém Sněžníku od konce 19. století stávala. Nahradit ji má nová rozhledna, projekt se ale rodí už několik let.

Kde se rodí Morava

Pod vrcholem Králického Sněžníku, v nadmořské výšce 1380 metrů, pramení řeka Morava. Přestože je považovaná za tepnu Moravy, na historickém území Moravy vlastně ani nezačíná a ani nekončí. Pramen, který vyvěrá přibližně půl kilometru pod vrcholem Králického Sněžníku, je upravený jako studánka.

Kamennému slůněti je už 88 let

Kamenná plastika slona působí pod vrcholem Králického Sněžníku, ve více než třináctisetmetrové výšce, tak trochu exoticky. A také nese stopy drsného podnebí. Vždyť do kraje shlíží už od roku 1932. Vznik sochy souvisí s existencí Lichtenštejnovy chaty, ze které dnes zbyly jen základy, stržena byla v roce 1971.

Socha slůněte pod vrcholem Králického Sněžníku

Od roku 1922 v horské chatě působil hoteliér Oskar Gutwinski. Chata se stala turistickým, ale také kulturním centrem. Scházeli se v ní umělci a literáti, mimo jiné i členové kulturního spolku Jescher. V roce 1932 slavili desáté výročí skupiny a právě při této příležitosti také vznikla socha slona, podle návrhu sochařky Amei Halleggerové.

autor: BRA
Spustit audio

Související