Víte, kolik máme v kraji tisícovek? Všechny jsou v jednom pohoří

26. říjen 2019

Králický Sněžník je třetí nejvyšší pohoří v Česku. A právě tam najdete všechny tisícové hory Pardubického kraje. Jejich vrcholy tvoří podkovu. 

Udělat si hřebenovou túru Králickým Sněžníkem stojí za to. Přejít deset hor s nadmořskou výškou přes tisíc metrů je možné za jediný den. Tenhle plán ale přenechte raději horalům. Pokud se k vrcholu Králického Sněžníku vydáte, ať už po Malosněžnickém nebo Podbělském hřbetu, i tak budete mít pár tisícovek „na kontě“.  

Je určitě na místě poznamenat to, že samotné vrcholy některých tisícových hor, které jsou v Pardubickém kraji, neleží přesně na jeho území. Nacházejí se třeba jen pár metrů za hranicí, ať už směrem do Polska nebo Olomouckého kraje.

Malosněžnický hřbet

Pokud se k vrcholu Králického Sněžníku vydáte po Malosněžnickém hřbetu, tedy po levé straně podkovy pohoří, půjdete v podstatě po státní hranici s Polskem. První tisícovkou je Klepáč. Hora má nadmořskou výšku 1143 m a na jejím vrcholu, který je na polské straně, stojí dřevěná rozhledna. Příznačné jméno má Klepáč v polštině, „Trójmorski Wierch“. Vody z Klepáče skutečně směřují do tří moří.

Malosněžnický a Podbělský hřbet

Červená turistická stezka vás z Klepáče zavede k další tisícovce. Je to 1190 metrů vysoká hora Hleďsebe, zvaná též Výrovník, polsky Puchacz. Dalším vyhlídkovým místem na trase jsou Hraniční skály (1319 m n. m.), které ale bývají považované za vedlejší vrchol Malého Sněžníku. Ten je druhou nejvyšší horou celého pohoří, měří 1326 m n. m.

Králický Sněžník

Nejvyšší bod pohoří Králický Sněžník, vrchol stejnojmenné hory, se nachází ve výšce 1424 m n. m. Kdysi tam stávala romantizující rozhledna, v roce 1973 byla odstřelena. V současnosti se chystá projekt výstavby nové vyhlídkové stavby. Pár set metrů pod vrcholem Sněžníku vyvěrá pramen řeky Moravy. Právě z tohoto místa se otevírá jeden z nejkrásnějších výhledů do dolnomoravského údolí.

Tisícovky Podbělského hřbetu

Přes vrcholy Podbělského hřbetu, přesně nebo téměř přesně, vede hranice mezi Pardubickým a Olomouckým krajem. Hora Stříbrnická (1250 m n. m.) získala své jméno pravděpodobně od obce Stříbrnice, která se odtud nachází vzdušnou čarou asi 3,3 km. Na jihu sousedí Stříbrnická s Mokrým hřbetem (Černá kupa 1295 m n.m.) a následující Sušinou (1321 m n.m.).

Hřebenová cesta po Malosněžnickém hřbetu směrem k vrcholu Králický Sněžník

Na jihozápadě za Sušinou hřeben pokračuje horou Podbělka (1308 m n.m.). Ze hřbetu mezi Sušinou a Podbělkou vychází ve směru na severozápad ještě hora Uhlisko, která je už zcela v Pardubickém kraji a leží pod ní údolí řeky Moravy. Zcela v našem kraji je také hora Slamník, známá díky sjezdovkám. Vrchol Slamníku se nachází ve výšce 1233 m n.m. Z hory Slamník vychází závěrečná vidlice Podbělského hřbetu. Výrazným bodem je také Chlum  (1118 m n.m.), který se nachází už více v Olomouckém kraji.

Spustit audio

Související