Lezecké stěny i nejmohutnější strom. Co zažijete v krajině okolo Pastvin?

Přehradní nádrž Pastviny a stejnojmenná obec leží v nejnižší části Orlických hor, v Mladkovské vrchovině. Zvlněná krajina, panorama Studeneckých skal, volně se pasoucí stáda skotu a zelené louky, to je typický obrázek okolí přehradní nádrže. Krajina, kterou pozměnila lidská ruka, má svoji dlouhou paměť. Taková Vejdova lípa by měla co vyprávět…  

Kolik lidí obejme obří strom?

Na kopci nad mostem přehrady roste už více než půl tisíciletí, je stále zelená a samozřejmě památná. Vejdova lípa je nejmohutnější strom Pardubického kraje a dost možná i celého Česka. Změřit její obvod není tak docela jednoduché.

Stáří lípy, která roste u statku čp. 21 (zeleně značená turistická trasa), nelze určit přesně a názory odborníků se různí. Věk památného stromu kladou do rozmezí 600 až 800 let. První historická zmínka o obci Pastviny pochází až z roku 1513. V té době už mohla lípa růst. Lip bylo na tomto místě vysazeno víc a je možné, že vytyčovaly rohy ohrady pro dobytek. (Druhou mohutnou lípu zničila vichřice v září 1978).

Koruna Vejdovy lípy dosahuje do výšky asi dvacet pět metrů, kmen je vysoký přibližně čtyři metry. Úctyhodný je hlavně jeho objem. Údaje o obvodu kmene se ale různí. Nejčastěji se data, tak, jak je naměřili v průběhu desítek let, pohybují od deseti do dvanácti a půl metru. Lípu obejme asi jedenáct dospělých lidí.

Legendy a pověsti o Vejdově lípě

Kmen je dutý, v sedmdesátých letech minulého století dutinu, kdo které můžete klidně vstoupit, zakryla šindelová stříška. Své jméno lípa získala díky přezdívce jednoho z dřívějších majitelů statku, u něhož roste. Hospodář, když se vracel z hospody domů, cestou do prudkého kopce, prý pronášel větu: „Kdy já na ten kopec vejda?“

Vejdova lípa u přehrady Pastviny|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Vejdova lípa je opředená mnoha pověstmi a legendami. Podle jedné z nich kdysi dávno do stromu zapadl pasáček, možná, když se chtěl schovat před deštěm nebo bouřkou. Po některé noci, zvláště prý pak o půlnoci, se z lípy ozývalo sténání a v koruně stromu se dokonce objevovalo světlo. Vše údajně přestalo, když se kmen otevřel a bylo do něho možné vstoupit. Místní lidé tam prý objevili kostru malého pasáčka a řádně ji pohřbili.

Romantické Studenecké skály

Jedním z nejvýraznějších kopců v krajině okolo Pastvin je vrch Studený nad obcí Těchonín, s nadmořskou výškou 721 metrů. Nachází se tam největší skalní skupina Orlických hor a Mladkovské vrchoviny, jednotlivé skalní výchozy jsou vysoké až 25 metrů. Do Studeneckých skal se pohodlně dostanete například z obce Vlčkovice, z parkoviště u kravína po červené značce, z obce Studené po modré a po červené.

Studenecké skály si oblíbili hlavně horolezci. Lezení v plotnách i převisech je jištěno skobami a borháky. Cesty jsou dole popsané názvy a šipkami, vyznačená je i jejich obtížnost, která se pohybuje v rozmezí 3 – 7+ UIAA. Studenecké skály jsou ideální hlavně pro čtyřkové a pětkové lezce. Na významnějších útvarech jsou také stěnové knížky s popisy cest. Z vrcholků skal je krásný výhled na nedaleký masiv Bukovohorské hornatiny a Kralického Sněžníku.