Tvrdili, že nemá talent. Dnes učí na konzervatoři a hraje v kapele Sto zvířat

9. červen 2022

Petr Hostinský je mužem sice pouze jedné profese, ale mnoha jejích odvětví. Jako profesionální varhaník učí na pardubické konzervatoři, pořádá vlastní varhanní koncerty v kostelech, hraje v kapele Sto zvířat, ale také korepetuje pěvecké sbory nebo malé zpěváky na základní umělecké škole.

Začátky jeho hudební kariéry přitom nebyly snadné. “Maminka chtěla, abych hrál na klavír, ale dámy v komisi tehdy v lidové škole umění tvrdily, že už jsem v deseti letech na hru na piano moc starý a že stejně nemám talent,” vysvětluje s nadhledem Petr Hostinský. Nakonec ho vzali alespoň na zpěv, kde učitel „jistou dávku“ talentu rozpoznal a zařídil mu i hodiny klavíru.

Na klavír hraje každý

„Na klavír hraje každý, nezajímaly by tě varhany?“ Tuto otázku dostal Petr Hostinský od svého učitele právě v lidové škole umění. A varhany mu učarovaly. Hru na varhany vystudoval na pardubické konzervatoři a následně i na akademii, na pardubickou konzervatoř se pak vrátil jako učitel improvizace a povinného klavíru.

Petr Hostinský s kapelou Sto zvířat

Jeho výzamnou životní kapitolou je také účinkování v kapele Sto zvířat. Jako klávesista je jejím členem už zhruba 18 let. „Mám rád ten mix žánrů, jednou hraju klasickou hudbu na varhany v kostele, podruhé vystupuju s kapelou, další den doprovázím sbor. Každý můj den je díky tomu jiný a to mi vyhovuje,“ říká Petr Hostinský.

Jako varhaník a klavírista musí cvičit až několik hodin každý den. „Když necvičím jeden den, poznám to já, když dva dny, pozná to kritika, a když tři dny, tak už úplně každý,“ dodává se smíchem Petr Hostinský.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová