Unikátní památka i tajemný kout přírody. Projděte se po zámeckých valech

Zámecké valy v Pardubicích patří mezi nejzachovalejší opevnění svého druhu v Česku. Zároveň je to ostrov přírody uprostřed města, kde žije 70 druhů obratlovců, několik tisíc bezobratlých druhů živočichů a přes 200 druhů rostlin.

Mohutná fortifikace vznikla na přelomu 15. a 16. století, v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo. Valy, které mají podobu nepravidelného lichoběžníku s okrouhlými rondely v rozích, dodnes ohraničují i celý areál, tedy hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí zámku a dolní nádvoří. Po koruně valů vás provede naučná stezka.

Historická děla uvidíte i dnes

Původní funkce zámeckých valů byla obranná, proto byly valy holé, bez vyšší vegetace. Podle historických zpráv měli Pernštejnové v roce 1560 na zámku přes 80 dělových hlavní, které byly namontovány na 39 lafetách. Osm děl stálo trvale přímo na valech, pod dřevěnými přístřešky. Uspořádání hlavní děl připomínalo píšťaly kostelních varhan, proto se jim začalo říkat varhany nebo varhanová děla.

Repliky dvou historických děl stojí na valech zámku od léta 2017. „Nechali jsme je vytvořit podle předloh z dobových vyobrazení, počet hlavní děl a jejich ráže odpovídají popisům dvou zbraní z inventářů pernštejnské zbrojnice z roku 1560. Repliky děl nejsou funkční, ale ve spolupráci s pyrotechniky dokáže při slavnostních příležitostech znovu oživit,“ říká historik Východočeského muzea v Pardubicích Jan Tetřev.  

Kryt dobře ukrytý

V severovýchodním rondelu zámeckých valů začal v roce 1953, v režimu přísného utajení, vznikat kryt civilní obrany. Neměl ovšem chránit obyvatele Pardubic nebo masy lidí. Měl sloužit jako velitelské stanoviště, odkud by hlavní štáb civilní obrany řídil záchranné práce, zejména v případě vojenského útoku na Pardubice a případného výskytu radioaktivního spadu.

Komunikační ústředna krytu civilní obrany

Krajský velitelský štáb civilní obrany mohl do krytu na pardubickém zámku umístit až 120 svých pracovníků, ale jen krátkodobě, odhadem na dobu přibližně čtrnácti dní. „Bylo to dáno kapacitou filtroventilačního zařízení, které bylo v případě nouze schopné odfiltrovat i radioaktivní prach,“ vysvětluje vedoucí oddělení služeb Východočeského muzea v Pardubicích Matěj Bekera.

Valy jako evropsky významná lokalita

Pardubice jsou evropsky významnou lokalitou, zřízenou z důvodu ochrany přírody v rámci systému Natura 2000. Předmětem ochrany je výskyt brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita), který žije v pozůstatku lipové aleje vedoucí od pardubického zámku. V roce 2016 byly k tomuto chráněnému území připojeny i zámecké valy.

Štíhlenka pavoukomilná žije na valech pardubického zámku

Lokalita zámeckých valů má rozlohu asi 3,7 hektaru. Vyskytuje se tu řada starých stromů, dutiny jsou překryté břečťanem. To vše vytváří ideální mikrokosmos pro hmyz. Areál pardubického zámku je jediným místem v Čechách, kde byla spatřena štíhlenka pavoukomilná (Metacanthus annulosus). Tuto okřídlenou ploštici poprvé zaznamenal zoolog Východočeského muzea v Pardubicích Jan Dolanský na valech zámku v roce 2019.

Příroda v opevnění

Na valech pardubického zámku se vyskytuje přes 200 druhů rostlin, více než 70 druhů obratlovců a odhadem několik tisíc bezobratlých druhů živočichů. O tom všem se můžete dočíst v nové publikaci Východočeského muzea v Pardubicích s názvem Příroda v opevnění.

Pro návštěvníky valů a další čtenáře ji připravili přírodovědci Východočeského muzea jako krásnou a užitečnou příručku, která návštěvníky provede flórou a faunou žijící v areálu Zámku Pardubice. Kromě atlasu zahrnuje i zajímavosti, náměty na pozorování a příklady k zamyšlení.

Pávi jsou symbolem pardubického zámku téměř třicet let

„Procházku po valech doporučujeme spojit s návštěvou nové výstavy nazvané Kdy jste je viděli naposledy? Ta nabízí zážitek kontrastu mezi světem ubývajících a invazivních druhů v naší přírodě. Láká také na řadu interaktivních prvků – třeba bobří noru, výstup k sokolímu hnízdu, losí bludiště,“ zve k návštěvě ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

autor: BRA
Spustit audio

Související