Kam vedou tajemné dveře na pardubickém zámku?

19. červen 2021

Vilém z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století svůj zámek důkladně opevnil. Obranné valy nezdolaly ani vojska Švédů. Přesto do jejich útrob někdo pronikl. Tajně.  

Mohutná fortifikace zámku vznikla v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo. Vysoké valy dosáhly prvního patra zámku. Celý areál, tedy hlavní zámeckou budovu, někdejší hospodářské zázemí zámku a dolní nádvoří ohraničují dodnes. Valy mají podobu nepravidelného lichoběžníku a v rozích velké okrouhlé rondely.

V severovýchodním rondelu začal v roce 1953, v režimu přísného utajení, vznikat kryt civilní obrany. Neměl ovšem chránit obyvatele Pardubic nebo masy lidí. Měl sloužit jako velitelské stanoviště, odkud by hlavní štáb civilní obrany řídil záchranné práce, zejména v případě vojenského útoku na Pardubice a případného výskytu radioaktivního spadu.

Vlastní filtrace, voda i ložnice

Krajský velitelský štáb civilní obrany mohl do krytu na pardubickém zámku umístit až 120 svých pracovníků, ale jen krátkodobě, odhadem na dobu přibližně čtrnácti dní. „Bylo to dáno kapacitou filtroventilačního zařízení, které bylo v případě nouze schopné odfiltrovat i radioaktivní prach,“ vysvětluje vedoucí oddělení služeb Východočeského muzea v Pardubicích Matěj Bekera.

Vstupní chodba krytu civilní obrany

 „Filtrace měla nejen elektrický, ale také ruční pohon. Vzduch mohla také mírně ohřívat. Vlastní topení kryt neměl, teplota je tam téměř stálá, pohybuje se mezi 10 a 15 stupni,“ dodává Bekera. Kryt civilní obrany měl být po určitou dobu soběstačný, a to i v případě zamoření okolí. Měl tedy vlastní studnu, uzavřený systém sprch a prostor odmoření, ložnice s vojenskými lůžky, byl vybavený dozimetry na určení hodnot radiace nebo heliografem pro měření intenzity slunečního záření.

Komunikační ústředna krytu civilní obrany

V případě výpadku elektrické energie v krytu fungoval naftový generátor. Technické vybavení bunkru se z většiny zachovalo dodnes. Jedním z nejdůležitějších míst byla telefonní ústředna. „Spojař měl možnost propojit až třicet míst najednou, uspořádat konferenci hovorů. Dodnes se tu zachoval také tehdy nepostradatelný dálnopis,“ uvádí Matěj Bekera.

Operační sál

Srdcem krytu byl operační sál, kde se měl scházet štáb a činit důležitá rozhodnutí. Je to největší z místností krytu, dominuje jí velký plán města Pardubic. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout dobové prostředky protichemické obrany, například chobotové plynové masky, pláštěnky nebo vak pro děti do 18 měsíců, který je měl ochránit před radioaktivním spadem.

Podle Matěje Bekery je kryt dodnes zahalen rouškou tajemství. „Nemáme třeba k dispozici stavební plány krytu, úplné informace o jeho vybavení nebo o tom, jakým způsobem tu fungovala a jestli se střídala pohotovostní služba. Rozhodně ale mohu vyvrátit mýty o tom, že z krytu vede tajná chodba do centra Pardubic. Kryt má sice tři nouzové východy, ty ale vedou do prostor zámeckého opevnění,“ dodává Bekera.

Kryt má tři únikové východy

V 90. letech 20. století začalo část krytu využívat Východočeské muzeum, které sem umisťuje hlavně nezpracovaný archeologický materiál a má tu své depozitáře. Muzeum na svých webových stránkách vypisuje termíny prohlídek krytu civilní obrany. Skupiny o minimálně 5 osobách se ale mohou předem objednat i mimo tyto termíny. Kryt nemá bezbariérový přístup. Nejbližší plánovaná prohlídka pro veřejnost se uskuteční v sobotu 26. června, dále 24. července a 14. srpna 2021.  

autor: BRA
Spustit audio

Související