V Bezpráví měl před 30 lety vyrůst skanzen totality
U cyklostezky z Ústí nad Orlicí do Chocně stojí kámen s vytesaným nápisem Bezpráví, je to poslední připomínka velkolepého plánu, vybudovat v této osadě skanzen totality. Pražští recesisté ze Společnosti za veselejší současnost chtěli Bezpráví prohlásit ještě před listopadem 89 za hlavní město ČSSR.
Několik měsíců po sametové revoluci se kolem vlakové zastávky osady Bezpráví kupily busty, hesla a pěticípé rudé hvězdy. Postupem času se ze skanzenu totality stávalo smětiště dějin, zmizely artefakty a zmizel i kámen s vytesaným nápisem Bezpráví.
Po čase ho místní objevili na zahrádce u jedné z nedalekých chatek. A po menších tahanicích ho dopravili k hospodě U Pildy, která stojí v Bezpráví u cyklostezky. Umístili k němu i informační ceduli připomínající temné období naší historie.
Klopoty
Údolím vzhůru z Bezpráví do Říček narazí turisté na nově opravenou kapli panny Marie nejvyšší pomocnice v Klopotech. V roce 1812 ji v dřevěné podobě postavili nad pramenem údajně léčivé vody vojáci vracející se z napoleonských válek. V roce 1817 vyrostly v její blízkosti lázně, ve kterých si nemocní koupali své neduhy, a hostinec, protože přibývalo poutníků prosících pannu Marii za uzdravení.
Říčky bez řeky
Vecnice Říčky je poměrně vysoko položená obec a vzhledem k hustotě osídlení jí chybí vodní zdroj. Prameny vyvěrající nad vesnicí zdaleka nestačily pro všechna hospodářství. Voda se dovážela například z Klopotského údolí a tak se s vodou velmi šetřilo. Každý dům měl svoji jímku, do které sbíral dešťovou vodu a vodu z tajícího sněhu. Tato se pak používala jako užitková, případně pro napájení dobytka.
Zajímavostí je i místní hasičská zbrojnice, která je postavena přímo nad sběrnou nádrží. Také ta je součástí naučné stezky Po stopách živé vody, která začíná i končí na návsi v Říčkách.
Související
-
Co zbylo z Choceňského Polska?
Za první světové války poskytlo město Choceň útočiště pro 22 tisíc běženců z Haliče a Bukoviny, kteří utíkali před ruskými vojsky. Vyrostla zde kolonie čtyřikrát vě...
-
Poslední ponocný v Jehnědí chodil s trumpetkou
Poslednímu ponocnému Františkovi Pavlíčkovi postavili v rodné obci pomník už v roce 1938. Na písmáka Malého Frantu ale vzpomínají dodnes.
-
V choceňských Pelinách kdysi stával mlýn
Jen pět minut od centra Chocně jsou Peliny. Na jedné straně řeky park, na druhé přírodní rezervace. Oba břehy Tiché Orlice stojí za návštěvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.