V Nedvězí mají Librův grunt i meteostanici

20. květen 2018

Leží v údolí a na kopcích s dalekými výhledy. Nedvězí u Poličky, stejně jako přidružená osada Nedvězíčko, jsou nevelké, je ale spousta důvodů, proč je navštívit. Jejich kouzlo už objevila i řada umělců.

Pojmenování obce Nedvězí napovídá, že tam v dávných dobách bývalo hodně medvědů. Tento název je v naší zemi poměrně častý. Obcí či osad, které se jmenují Nedvězí dnes máme osm. To u Poličky je ale jedinečné hned v několika ohledech. Třeba pro velké množství kopců v jeho okolí, které snad ani nikdo nedokáže spočítat. A tak se mluví převážně jen o těch čtyřech nejvyšších. 

Tím nezajímavějším je bezesporu Librův. Je z něj vidět v podstatě na všechny strany. A tak není divu, že si ji už v druhé polovině 20. století vybrala tehdejší československá armáda jako strategické místo. A mimo jiné tam vybudovala také meteorologickou stanici.

Stanice s dalekými výhledy

Na Librově kopci sídlí meteorologická stanice dodnes. Je jediná na Svitavsku a mapuje počasí pro centrálu v Brně. Teď už je poloautomatická. Tzv. meteorologické prvky, tedy například teplotu a rychlost větru, dnes už měří jen pár desítek metrů dlouhý stožár s potřebným vybavením. Data pak posílá do počítače. Zbytek, tedy tzv. meteorologické jevy, třeba mlhu nebo druh srážek, pak k tomu musí doplňovat obsluha stanice. 

Z kdysi přísně střežené budovy meteorologické stanice je dnes rodinný dům

Měření se provádí každý den, včetně víkendů, svátků, zkrátka pořád a třikrát denně, odmění se toto místo překrásnými výhledy. Objevili ho už také turisté a vedou tam oblíbené turistické trasy. Z Librova kopce je vidět vlastně na všechny strany, až k příhraničním horám, na Sněžku, i na vysílač na Pradědu. Nejhezčí je výhled na poutní kostel v Bystrém.

Není to prý tak dávno, kdy se to tam všude kolem modralo od lnu. V kraji je několik staletí dlouhá tradice pěstování lnu. Ten se teď, bohužel, k nám dováží ze zahraničí a jeho místo nahradila řepka.

Librův grunt žije!

Hned na úpatí Librova kopce, při vjezdu do vesnice od Bystrého, stojí asi nejstarší stavení v obci. Jeho základy spadají až do 16. století. V té době už tam údajně žil rod Librů, a to až do poloviny 19. století, kdy statek koupili Gregorovi. A když v 90. letech 19. století bydlela spisovatelka Tereza Nováková v Bystrém, s rodinou sedláka Gregora se spřátelila a o životě sedláka v Nedvězím napsala svůj slavný román Na Librově gruntě. 

Librův grunt má základy ze 16. století

V době, kdy žila rodina Gregorova na Librově gruntě, celé jeho okolí vzkvétalo. Podnikavý hospodář tam vybudoval také tírnu lnu nebo hospodu a v prvním patře divadelní sál. Vše skončilo v 50. letech minulého století, kdy statek znárodnili, z jeho majitele se stal kulak.

Musel tak jen z dáli pozorovat, jak jeho krásné hospodářství chátrá. Traduje se historka, že žádal tehdejší JZD alespoň o materiál, že jim statek zdarma opraví, nedali mu nic. Není divu, že si pak polorozpadlý Librův grunt vybral režisér Vojtěch Jasný pro natáčení pokračování svých slavných Rodáků.

Umělci a lidová architektura

Librův grunt ale naštěstí zcela nezchátral, získala ho rodina nadšenců, která se do domu i jeho příběhů zamilovala a snaží se ho opravit. Jde to ztěžka, statek je obrovský, vše dělají svépomocí a na vlastní náklady. Ale s velkou úctou k jeho historii a ne muzeálním způsobem.

Statek totiž pořád žije. Je z něj chalupa, kde se schází o víkendech a volnech široká rodina výtvarníků a znalců umění a jejich přátel, třeba divadelníků. A tak divadelní sál zažil i představení v tomto století. 

Nedvězí celé je zřejmě velmi inspirující. Je tam mnoho chalupářů a řada z nich právě umělců. Jezdí tam fotograf až z Londýna. Z Prahy zase výtvarník Honza Volf. Pobývá tam především jaře a v létě. Maluje obrazy, ale hlavně vyřezává sochy. Jeho chalupu díky nim není možné minout. Kvůli chalupám je ale dobré si projít Nedvězí celé. Není dlouhé, jen asi jeden a půl kilometru. Při procházce potkáte desítky domů lidové architektury a zákoutí, kde jakoby se zastavil čas.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.