Vánoční putování za Pannou Marií

V Bibli toho o Marii zase tolik není. Ví se, že pocházela z Nazaretu a jejími rodiči byli Anna a Jáchym, tetou Alžběta a snoubencem Josef. Ten stejně jako Marie pocházel z rodu židovského krále Davida. Podle Lukášova evangelia se Marii v době, kdy byla ještě velmi mladá, zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že se jí narodí Syn Boží. Událost se po dlouhá staletí slaví jako Zvěstování Panny Marie 9 měsíců před Vánocemi, tedy 25. března. A právě Zvěstování Panny Marie je zasvěcena také řada kostelů u nás.

Panna Marie v Pardubicích

Pardubický kostel Zvěstování Panny Marie je nejstarším svatostánkem ve městě. Založil ho roku 1359 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Původně kolem něj plánoval zřídit ještě klášter, což se mu už nepovedlo. Postavili ho tam až o dvě století později. Současná podoba kostela je z počátku 16. století, kdy ho po velkém požáru města Vilém z Pernštejna upravil v pozdně gotickém stylu. Pannu Marii tam uvidíme hned v několika podobách, na oltářním obraze v podobě Zvěstování, s Ježíškem na pseudogotickém oltáři nebo v okně na secesní vitráži.

Panna Marie byla proslulá také jako ochránkyně měst a vesnic před katastrofami. Když se místu vyhnula nějaká pohroma, například ničivé vojsko nebo morová epidemie, jako poděkování jí postavili v centru sochu na sloupě.

Říká se jim mariánské nebo morové sloupy a jeden takový je také v Pardubicích na Pernštýnském náměstí. Zbudovali ho tam v roce 1695, původně jen jako samotnou Pannu Marii na sloupu. Je tam zpodobněna jako Neposkvrněná, tedy připomínající neposkvrněné početí. Ježíška pak drží v rukou Josef na balustrádě, která vznikla o skoro století později.

Z loretánské kaple do Betléma

Oblíbeným způsobem uctívání Panny Marie v době baroka bylo stavění tzv. loret, tedy loretánských kaplí. Jednalo se o kopii Svaté chýše v italském Loretu. Tam byl někdy na konci 13. století přenesen dům, kde údajně žila Marie v Nazaretu a kde měl být panensky počat Ježíš Kristus.

Nejznámější Betlém v našem kraji je ten v Hlinsku|foto: Šárka Rusnáková

Jedna loretánská kaple stávala i v Chrudimi, a to v klášterním komplexu, ve kterém teď sídlí Muzeum barokních soch. Bohužel se jí v 70. letech minulého století propadl strop a velmi dlouho chátrala až tak, že se ji nepodařilo zachránit. Dnes je na jejím místě kino a její existenci připomíná jen dvojice soch, které zůstaly na svém původním místě a připomínají právě Zvěstování. Jde o Pannu Marii a Archanděla Gabriela.

Jak je známo, Marie neporodila Krista ve svém rodném Nazaretu, ale v Betlémě při cestě do Egypta, kam s Josefem prchali před králem Herodem. A výjev narození Ježíška v jesličkách lidé s oblibou po staletí zpodobňují v domácích betlémech.

Jen málokdo ale ví, že se původně nestavěl jen tento vánoční betlém, ale v průběhu času se figurky a výjevy měnily na betlém tříkrálový, hromniční a dokonce až předvelikonoční. Domácí betlémy také pojmenovaly některá místa, která domečky z nich připomínala. Velmi známý je například Betlém v Hlinsku. Neméně půvabný a navíc na romanticky odlehlém místě je pak třeba bývalý mlýn Betlém na Vysokomýtsku v Zálší.