Věda na vesmírné stanici? To je i zrání vína

Malými krůčky se tak blížíme ke splnění mnohem větších úkolů a výzev, které člověka v příštích letech čekají. Také o tom mluvil propagátor kosmonautiky a pracovník české astronomické společnosti Milan Halousek.

Ale vraťme se k provozu a startům do vesmíru. „Tak pokud bychom vzali i nepilotované mise, tak to je řádově ve stovkách za rok. Pilotovaných misí je pět, maximálně šest do roka,“ říká Milan Halousek.

Život na ISS

„Každý si představuje, že by se tam někde přichytil u toho okénka, nebo se vydal do modulu Cupola, což je takový veliký výhledový prostor a tam by se kochal výhledem na Zemi. Ono to je trochu jinak. Létá se tam pracovat. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je veliká a hodně drahá laboratoř. A té práce, kterou tam šestičlenná posádka má, té je tam poměrně hodně. Mají čas se podívat z okénka, mají čas fotografovat, ale drtivá většina času je o práci,“ popisuje Milan Halousek.

Velikostí se dá ISS přirovnat k fotbalovému hřišti. Z toho hlavní část zabírají veliké panely slunečních baterií: „Ten vlastní obytný prostor tvoří šestnáct modulů od větších laboratorních až po ty malé spojovací, nebo výstupové. Vnitřní prostor by se dal přirovnat k Boeingu 747. Zhruba taková je plocha na ISS.“ Mohlo by se zdát, že astronauti mají dostatek místa, je ale potřeba dodat, že velkou část prostoru zabírají nejrůznější přístroje, bedny a ISS tak připomíná spíš velké skladiště. „Výhoda kosmonautů je, že oni můžou věci umisťovat nejenom na podlaze, ale i na stropě,“ dodává Milan Halousek.

Popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České kosmické kanceláře|foto:Jana Rychterová,Český rozhlas

ISS se začala stavět v roce 1998 a kolem země obíhá už 22 let. Trvale obydlená je od roku 2000 a ještě několik let k ní lidé budou létat. „V tuto chvíli jsou oficiálně podepsány dokumenty mezi organizacemi, které ji spravují, že fungovat bude do roku 2028. Předpoklad je, že se najde financování někde do roku 2030, možná 2032. Dál už se nepůjde. Stanice stárne a čím dál víc času zabírá její údržba,“ říká Milan Halousek.

Chcete pracovat ve vesmíru?

Jakkoliv to může znít jako pohádka, i Češi se můžou stát kosmonauty, vysvětluje Milan Halousek: „Česká republika je členem Evropské kosmické agentury. A až bude vypisovat výběr na další kosmonauty, tak jde o to být ve správný okamžik na správném místě. Je potřeba mít dva vysokoškolské diplomy nejlépe z oborů medicína, technika, nebo biologie. Důležité je mít dobrý zdravotní stav, toleruje se jen nepatrné snížení kvality zraku, pak psychická a fyzická odolnost a to štěstí. Do konkurzu se hlásí několik tisíc zájemců, naposledy jich uspělo sedm.“

Víno a věda

Alkohol, stejně jako za volant, nepatří ani na vesmírnou stanici. Přesto byste na ISS našli 12 lahví Bordeaux, tedy dobrého červeného vína. Neslouží ale k poveselení vědců ve volném čase. „Je to experiment, kdy tam víno bude celý rok zrát v prostředí mikrogravitace vystavené kosmickému záření. Stejné lahve jsou uskladněné na Zemi. Až se víno z vesmíru vrátí, tak bude vědecky zkoumáno, jestli to zrání funguje jinak ve vesmíru,“ říká Milan Halousek.

Musk udává tempo a styl

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska je v současné době ten nejambicióznější hráč na poli startů do vesmíru. Asi jen málokdo nezaznamenal informace o řadách satelitů Starlink, které šňěrují oblohu. Každou noc se prohánějí i nad naší republikou a jejich polohu můžete vysledovat třeba na stránkách heavens-above.com.

Loď Crew Dragon společnosti SpaceX a její posádka|foto:Fotobanka Profimedia

„Satelity Starlink jsou vizuálně velmi zajímavé, ale kolegové astronomové a astrofotografové jsou z toho dost šílení. Starlinky ruší pozorování. Ale je to problém i vědeckého bádání, pozorování hlubokého vesmíru a v konečné fázi třeba i radarů, které sledují blízkozemní tělesa. Nechci nic přivolávat, ale klidně se může stát, že v tom šumu můžeme přehlédnout něco potenciálně nebezpečného. Elon Musk tvrdí, že po ukončení životnosti bude všechny družice stahovat. Nám nezbývá, než mu věřit,“ říká Milan Halousek.

Dalším z mnoha počinů tohoto výstředního podnikatele je loď Crew Dragon. „To je krásná loď. Amerika se díky ní vrátila mezi kosmické velmoci. Ona od roku 2011, kdy v létě přistál poslední raketoplán, nepatřila mezi kosmické velmoci, které jsou definovány tím, že umí vynést člověka do vesmíru na vlastní lodi. Museli využívat služeb ruského Sojuzu. Teď už ale mají možnost létat pomocí Crew Dragonu, v příštím roce by se k tomu měl přidat Startliner od Boeingu, a NASA si chystá další kabinu Orion. Za pár let budou mít Američané tři pilotované kosmické lodě.“

Cesta na Mars vede přes Měsíc

V současné chvíli míří k Marsu loď s vozítkem Perseverance „To je ohromný příběh. Budeme držet palce v polovině února 2021, aby to přistálo. Ale Američané umí přistávat na Marsu,“ říká Milan Halousek a dodává, že kromě roveru bude na Marsu také malý vrtulník: „To je technologický demonstrátor. Vrtulníček na sobě, kromě kamery nemá žádné přístroje. Jde o to vyzkoušet, jestli v té atmosféře Marsu, která je 130x řidší než atmosféra Země, budou mít ty rotory se vůbec čeho chytit. V plánu je maximálně jeden start denně, let může trvat nejdéle 90 sekund a poletí maximálně do výšky pět metrů.“

Dalším krokem v cestě na Mars bude program Artemis, který navazuje na Program Apollo. Jeho náplní je návrat lidí na Měsíc. Prezident Trump se snaží protlačit, aby se přistání stihlo v roce 2024, o čemž Milan Halousek pochybuje: „Pravda je, že se to nestihne. Tipuju spíš rok 2026, nebo 2027. Osobně si myslím, že pokud v posádce bude žena, tak ona bude tím prvním, kdo vystoupí na Měsíc. A mám tip na to, kdo to bude, doufám, že to vyjde. Chtěl bych, aby tou ženou byla Christina Kochová. Úžasná dáma, která se před několika měsíci vrátila z jedenáctiměsíčního pobytu na ISS a teď se může plně věnovat přípravě té mise na Měsíc.“

A po Měsíci bude cílem Mars. Ten je ale ještě hodně daleko. „Tady se bavíme o horizontu 2040, možná. Minimálně politici do té doby ale potřebují nějaký další úspěch. Nechci snižovat význam Crew Dragonu, ale od roku 1960 jsme už nic tak velkého, jako bylo přistání na Měsíci neměli,“ připomíná Milan Halousek a doplňuje, že návrat na Měsíc je nutný pro úspěch cesty na Mars: „Budeme tam dělat vědu. Na jižním pólu postavíme základnu, kde se budou testovat systémy, které budou sloužit při misi na Mars.“ Řadu technologií pro Mars na Zemi totiž vyzkoušet nejde.