Vicemistryně Evropy se chce prostřílet na olympiádu. Ke zbraním přičichla přes tátu myslivce

Pro Kučerovou jde o zatím největší medaili. Trumfla i její bronz z Evropských her v soutěži družstev. „Konkurence v mixovém závodě je daleko větší než v týmovém. Navíc na Evropských hrách startuje omezený počet lidí. Výsledek z Evropy je tedy určitě cennější,“ myslí si.

Všechno musí zapadnout

I přes úspěch v olympijské disciplíně ještě dvojice nemá jistou účast pod pěti kruhy. „Nezískává se tam takzvaný kvóta plac jako v individuálním závodě. Do mixu se musí kvalifikovat oba, žena i muž z dané země. Příští rok ještě budou dvě šance anebo je možnost získat umístění ze žebříčku. Olympiáda je pro nás nejvyšší meta, protože z Evropy je dost komplikované se tam dostat.“

Češi do finálového boje nešli jako favoriti. „Můj mixový partner střílel bezchybně. Já jsem pak neunesla tíhu okamžiku, začala jsem chybovat, což nás stálo zlato. Dolehl na mě náš první společný boj o velkou medaili. V mixu musí mít oba načasovanou formu zároveň. Když se jednomu daří a druhému ne, tak tam moc šance není. Světoví střelci to umí a moc chybovat se nemůže,“ říká Kučerová, která ještě s dívčím jménem Skalická skončila na loňském mistrovství světa společně s Nýdrlem sedmá.

Spolupráci s ním si nemůže vynachválit: „S Tomášem je to super. On je takový pohodář. I když se mi náhodou nedaří, nevyvíjí na mě tlak. Není naštvaný, když se mi to nepovede.“

Neustálý nábor

Cesta ke střelbě vedla u Martiny přes jejího otce. „On je myslivec a kdysi dávno si do lesa kupoval novou zbraň. Tenkrát jsem u toho byla, když si ji pořizoval v prodejně v Hradci Králové. Byli tam mladí kluci, kteří se tomuto sportu věnovali. V té době moc holek nestřílelo, tak se mě ptali, jestli bych to nechtěla vyzkoušet. Už jsem u toho zůstala.“

Noví střelci se můžou hlásit kdykoliv. „Sem tam se někdo objeví, ale talentů je zatím málo. Kdyby někdo chtěl, může se ozvat do Hradce Králové na Duklu anebo do regionálního střediska mládeže. Budeme rádi za každého nového člena. Trénujeme hodně i na pardubické střelnici na Hůrkách. Kombinujeme to, protože otevírací doba střelnic je omezená. Zbraň půjčíme, na začátku každý dostane příděl nábojů a terčů. Musí se ale trochu zapojit rodiče. Třeba vozit děti na trénink a podobně,“ popisuje Kučerová.

Zbraň má jenom jednu, protože pažba je dělaná na míru. „Co se může porouchat, se dá vyměnit a vozíme to s sebou. Taky bych mohla upgradovat na lepší model, protože vývoj jde kupředu, ale nechávám si stávající. Ještě je zajímavé, že spousta z nás má paradoxně nějakou oční vadu. Taky nosím kontaktní čočky na dálku. Chodím k očnímu lékaři a snažím se mít zrak v co nejlepší kondici.“