Z lomu v Prachovicích bude možná jezero
Do té doby ale vyroste několik generací. V jednom z největších kamenolonomů v Česku jsou totiž zásoby na dalších 150 let.
Prachovice se nacházejí necelých 10 km od Heřmanova Městce. Do tamního kamenolomu se ale běžně nedostanete. Prohlédnout si ho můžete z výšky a pravdou je, že pohled na tak mocně odkrytou krajinu vám pravděpodobně sebere dech. Po cestě okolo lomu vás provede naučná stezka, která je součástí Národního geoparku Železné hory. Nahlédnete do historie těžby vápence i prvohorního moře. Právě díky němu se totiž v Prachovicích dnes těží.
Pohled do historie
Vápenec se v Železných horách dobývá už po řadu staletí. Nejstarší písemné záznamy o historii obce Prachovice souvisí právě s těžbou kamene, a to pro stavbu hradu Lichnice. Prachovice vlastně kdysi byly malou osadou skalníků, kteří lámali v tamních lomech kámen. Kvalitní vápence z období prvohor, v terminologii geologů tzv. silurskodevonské vápence, se začaly v lomu intenzivně těžit na konci 19. století.
Vápenec se používal jako zdroj vápna, jak pro stavební, tak i cukrovarnické a chemické účely. Postupně se začaly v lomu využívat i další druhy hornin a vznikla velká cementárna. Povrchový lom se stále rozšiřuje. Přesněji řečeno, prohlubuje.
Dvacet sedm Václavských náměstí
Pokud si představíte pražské Václavské náměstí a znásobíte ho 27 krát, dostanete se přibližně na hodnotu plochy prachovického lomu. „Dobývací prostor lomu je 111 hektarů, v současnosti máme roztěženou plochu asi o 90 hektarech. Pokud bychom zachovali současnou míru těžby, v lomu by se mohlo těžit dalších 150 let,“ vysvětluje vedoucí lomu Josef Veselý.
K těžbě surovin se v lomu využívají hlavně dvě ložiska. „Máme tu ten nejbělejší kámen, vysokoprocentní vápenec, který se používá k výrobě vápna. Těžíme ale i další materiály, ty mají už šedou, černou a načervenalou barvu. Grafitické břidlice slouží hlavně k výrobě cementu. Těžíme na několika místech, pro výrobu cementu totiž musíme surovinu namíchat. Nejde ani tak o barvu, jako o chemické složení,“ dodává vedoucí lomu.
Kámen se v prachovickém lomu odstřeluje v průměru jednou za týden. Lom má šest etáží a v současné době se zahlubuje sedmá. „Lom už jen minimálně zvětšujeme do šířky, těžíme směrem dolů. Plánujeme, že do hloubky půjdeme o dalších pět etáží. Samozřejmě společnost CEMEX, která lom provozuje, musí myslet i do budoucna, takže jsou připravené i rekultivační plány. Jednou tu bude do dvou třetin výšky lomu jezero a krásné pláže, ale to až za těch 150 roků,“ dodává s úsměvem Josef Veselý, který v lomu pracuje více než tři desítky let.
Prvohory na dlani
Železné hory patří vůbec ke geologicky nejpestřejším územím Česka. Ložiska vysoce kvalitního silurskodevonského vápence se v Železných horách vyskytují jen v okolí Vápenného Podolu a Prachovic. Pro geology a paleontology je prachovický lom velkým zdrojem informací, vždyť zdejší vrstvy se tvořily před 440 miliony let.
V méně porušených horninách ložiska jsme nalezli zbytky zkamenělých mořských živočichů. V siluru, tedy v době prvohor, se zvýšila mořská hladina,“ vysvětluje geolog Daniel Smutek z Národního geoparku Železné hory. „V chladnějších mořích došlo k rychlému vývoji graptolitů, jako jsou mlži, plži a hlavně hlavonožci s protáhle kuželovitými schránkami. Velmi hojné byly lilijice a samozřejmě trilobiti. Ti všichni si spokojeně žili i na místě dnešního Prachovického lomu,“ dodává geolog.
V prachovickém lomu se našlo také velké množství minerálů. „Minerálů bylo popsáno více než 20 druhů. K nejkrásnějším patří různě zbarvené klence a skalenoedry kalcitů, získané z krasových dutin na V. a VI. etáži. Velikost krystalů je 10 až 20 centimetrů,“ upřesňuje geolog Jan Doucek.
Prachovický lom a jeho okolí je výjimečné i díky svým krasovým podzemním útvarům. V deponii lomu, někdejší výsypce, se nachází dvě největší jeskyně Pardubického kraje, Páterova a Podolská. Součástí jeskynního systému jsou rozměrné chodby, dómy i krápníky. Tyto prostory jsou ale nepřístupné, jednak se nacházejí na území lomu, dalším důvodem je to, že v jeskyních přezimuje velké množství netopýrů, především vrápenec malý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
