Z pardubické telekomunikační věže by mohla být rozhledna, antény už nezaberou tolik místa
Mimořádný výhled z výšky 90 metrů by mohli zažít i lidé v Pardubicích. Majitel telekomunikační věže, která je výraznou dominantou centra města, zvažuje, že ji otevře veřejnosti. S nápadem přišel architekt Tomáš Dohnal, který věž na konci 80. let navrhl. O dalším postupu s vlastníkem jedná.
„Musíme vymyslet, jak se k věži dostaneme, je uprostřed areálu. Jsou tam dvě telekomunikační budovy a z nádvoříčka vyrůstá věž. Budovy jsou ve vlastnictví společnosti Cetin a věž ve vlastnictví Českých radiokomunikací. Musíme se domluvit, jak přivést veřejnost k věži,“ řekl Dohnal.
Vysílače jsou menší
Věž měří i s nástavcem dostavěným v roce 2009 přes 100 metrů. Ve věžní hlavici jsou v 90 metrech dva prstence ochozů zakryté střechou. Telekomunikační přístroje zabíraly v minulosti podstatně víc místa. Modernizací se zmenšují, nepotřebují už tolik prostoru, a díky tomu je příležitost otevřít věž pro návštěvníky, řekl Dohnal.
„Bývalo to plné antén a bubnů. Jak dochází k miniaturizaci, jedna plošina je skoro už úplně volná. Na dolní plošinu by bylo možné pustit lidi a na horní plošině by byla aparatura,“ řekl Dohnal.
Podle něj musí nejdřív vzniknout ověřovací studie, která navrhne požární bezpečnost a ověří statickou únosnost konstrukcí. Ve dříku budovy je dostatečně široké schodiště. Nahoru jede i výtah, který má nosnost asi 600 kilogramů, ale je pomalý. „Pokud by se investice podařila, byl by vhodnější rychlejší výtah. Z věže by lidé měli Pardubice jako na dlani. Když je krásně, jsou vidět Krkonoše nebo Jizerské hory,“ dodal architekt.
Jednal i s městem, které je ochotné studii odhadem za 180 000 korun zaplatit. „Je to jedna z dominant města, je škoda, že se tam lidé nemohou podívat. Vyhlídka by byla velmi atraktivní,“ řekl primátor Jan Nadrchal (ANO).
Vyhlídka bez kavárny
Žižkovská věž v Praze, kde je observatoř nebo restaurace, byla od začátku koncipovaná tak, aby tam mohla i veřejnost. V případě pardubické věže, kterou Dohnal s Janem Winklerem v roce 1979 navrhl, to tak není. „V té době to byl tvrdý komunistický režim, byl přímo zákaz tam pouštět veřejnost. Byl to uzavřený areál. V současné době jsou České radiokomunikace velmi vstřícná firma,“ řekl Dohnal.
V Pardubicích se zatím zvažuje hlavně vyhlídka, zřídit kavárnu na plošině by bylo složitější, není tam voda, není tam kanalizace. „Museli bychom tam do 90 metrů vytlačit vodu a mít tam nějaké zázemíčko, přípravnu. Posezení by mohlo být venkovní, ale jsou to další náklady,“ řekl Dohnal.
České radiokomunikace, které věž patří, musí nejdřív zohlednit to, že všechna zařízení jsou v provozu a musí být oddělená, aby k nim veřejnost neměla přístup. „Ohledně možného zpřístupnění věže jsme skutečně v jednání s městem, a jelikož je to technologický objekt, který je v provozu, musíme pečlivě projednat a zvážit potenciální možnosti,“ dodala mluvčí Českých radiokomunikací Anna Tůmová.
TKB Pardubice
Příprava na stavbu a projektování začalo v roce 1979, o rok později začala samotná stavba. Základy věže sahají přibližně do 15 metrů pod povrchem a jsou zapuštěné do skály. Trup věže je odlitý z jednoho kusu betonu. I s vysílačem umístěným na střeše je podle Českých radiokomunikací celková výška 103,3 metrů. Zkratka TKB znamená telekomunikační budova.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V sobotu se na Zemi nekontrolovatelně zřítí sovětská sonda. V dráze dopadu je také Česko
-
Sověti nás osvobodili, ale taky už budovali impérium. Nejsme schopni to rozlišit, tvrdí historik Stehlík
-
Těžká technika, rakety Jars i prezident Si. ‚Návrat k velkým přehlídkám,‘ hodnotí oslavy v Moskvě Bříza
-
Zabíjejí nevinné lidi. Pohled na to jim nevadí, reaguje Kopečný na kritiku ponožek s hořícím Kremlem