Z věží do podzemí Poličky

12. červenec 2020

Jeden z největších u nás nalezených pokladů objevili v jednom ze sklepů v Poličce. 19 bašt tamního městského opevnění nemá ani ve světě obdobu a věž kostela sv. Jakuba patří díky slavnému rodákovi Bohuslavu Martinů k nejznámějším u nás.

Hudební skladatel se narodil pověžnému ve věži novogotického kostela v Poličce v roce 1890. Tam v malé světničce bydlela pětičlenná rodina až do jeho skoro 12 let. A život to byl nelehký už jenom proto, že museli při každé cestě pro cokoli do domácnosti překonat skoro 200 schodů. Malý Bohoušek se narodil nemocný a sám se bez pomoci nedokázal dostat dolů údajně ještě ve svých 7 letech. Možná že ale právě častý pobyt v malé místnosti věže s tak krásným výhledem do kraje, mohly být počátkem inspirace pro jeho budoucí tvorbu.

Věž radnice a opevnění

Kostel sv. Jakuba Většího, kde se narodil slavný hudební skladatel, patří k novějším stavbám ve městě. Původně na jeho místě stával gotický kostel, který ale v polovině 19. století při posledním ničivém požáru Poličky celý vyhořel. Oheň, který ohrožoval město velmi často, zachvátil také další věž v centru. Byla to ta, která je součástí honosné barokní radnice z 18. století. Podařilo se jí ale zachránit, což je dobře i proto, že je podstatně starší než samotná budova úřadu. Postavili ji za vlády Karla IV. jako součást původní gotické radnice.

Dobu vlády Karla IV. si v Poličce stále připomínají také díky unikátnímu komplexu gotického městského opevnění. To se zachovalo v podstatě v nezměněné podobě až do dnešních dnů, včetně jeho věží, 19 bašt. Ty bylo ale v průběhu staletí potřeba přizpůsobit pokroku. A tak na nich po vynálezu střelného prachu přibylo ještě jedno patro se střílnami a zastřešení.  Jak viděli město jeho dávní obránci, si mohou vyzkoušet návštěvníci Poličky dodnes. Hradby i jejich věže v Poličce jsou veřejnosti přístupné.

Poklad v poličském podzemí

Také první podzemí v Poličce vyhloubili zřejmě v dobách vlády Karla IV. Nejstarší sklepy ale brzy vystřídaly jiné spolu s výstavbou nových domů poničených požáry. Nejde ale pravděpodobně o dlouhé propojené podzemní prostory, spíše o jednotlivá sklepení, kde skladovali měšťané potraviny nebo pivo. I když existuje pověst o tom, že poličští radní chodili právě tajnými chodbami ze sklepení jejich domů na tajná zasedání na radnici. Říká se, že na každém šprochu může být pravdy trochu, a tak kdo ví, co se o poličském podzemí ještě dozvíme?

Jedno velké tajemství ale poličské sklepení už vydalo. A byl to poklad. Byl dokonce tak velký, že takový nález neměl ve 20. století obdoby. Skoro třináct tisíc stříbrných mincí našli v roce 1968 náhodou zedníci při opravě světlíku jednoho z domů v centru města. Ty si tam uschoval za třicetileté války místní kupec Viktorin, když musel odejít do exilu. Už se ale pro ně nevrátil ani on ani jeho potomci. Poličský poklad je uložen ve Východočeském muzeu v Pardubicích a v muzeu v Poličce pak mají jeho repliku.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.