Z věží do podzemí Chocně

29. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tichá Orlice z pohledu z výšky zámecké střechy

Půvabné historické město ze všech stran obklopené zalesněnými kopci, tak vypadá Choceň z výšek věží. V jejím podzemí je pak možné objevit starou ledárnu místního pivovaru nebo dokonce zapomenuté poklady.

Jednou z dominant Chocně je zámek. Jeho současná podoba sice pochází z přestavby roku 1829, na stejném místě na břehu Tiché Orlice však stával už o skoro dvě století dříve. Poloha blízko vody jeho majitelům ale asi vždy znemožňovala vybudovat podzemní prostory.  Věž na rozdíl od sklepení postavili, k rozhledům neslouží, je v ní zámecká kaple. Překvapivě krásné pohledy se tak otevírají na tamní půdě. Hned několik důmyslně vestavěných střešních oken nabízí i známá panoramata Chocně z nezvyklé perspektivy.

Věž kostela, podzemí fary

Nejkrásnější rozhledy jsou v Chocni beze sporu z věže tamního barokního kostela sv. Františka z Assisi. Věž není součástí kostela, stojí samostatně a vznikla dokonce o pár let dříve než současná podoba svatostánku. Ten byl totiž dlouho pouze dřevěný. Věž sloužila vždy také jako zvonice a dá se na ni stoupat poměrně pohodlně, i když není veřejnosti přístupná. Je z ní ale vidět daleko do kraje a na všechny strany, na město i okolní přírodu. Třeba na zalesněný kopec Chlum, kde ještě do 18. století stávala šibenice. Ten už ale nepůsobí vůbec hrozivě, naopak stejně jako všechny další v okolí Chocně jako místo stvořené k výletům.

Pohled z kostelní věže na samotný kostel a dál na krajinu za Chocní

V blízkosti choceňského kostela stojí také o něco starší fara, která pochází z roku 1729. A pod ní je údajně ještě dávnější sklepení. To určitě sloužilo ještě budovám fary, které tam zbudovali už před touto. Napovídá tomu i velká členitost těchto podzemních prostor, a třeba i to, že se jednotlivé jeho části nachází v různých úrovních. Tvůrci sklepů mysleli také na bezpečnost. Do schodů vytesali nerovnosti, které ve sklepě, kde je stále velmi vlhko, slouží dodnes protiskluzově.

Hodiny, šatlava a ledárna

Další věž, ze které jsou v Chocni zajímavé rozhledy, je na budově tamní novorenesanční radnice z roku 1880. Ne však v jejím nejvyšším patře, kde pohledu brání ciferníky hodin. O patro níž jsou otevřít okenice a jimi shlédnout na Tyršovo náměstí, na kterém radnice stojí. Je poměrně rozlehlá, stejně jako podzemí pod ní. Tady je také ale možné, že jsou některé části jejích sklepů starší než ona samotná. Původní budovy vedení města byly totiž daleko menší a vedle stávala například šatlava, kde se podzemí jistě také hodilo. Ve sklepních prostorách dnešního městského úřadu býval také dříve zdroj pitné vody, který napájel kašnu na náměstí.

Bývalá ledárna je v Chocni vybudována ve skále a má přes 6 metrů vysoké stropy

Neméně zajímavé je sklepení v choceňské místní části, které se říká Podskalí. Tam v 2. polovině 19. vystavěli do opukové skály dům a pod ním ledárnu pro místní pivovar. A v jednom období k ní vedla dokonce malá lanovka vytvořená z konopných provazů. Po ní pracovníci pivovaru, který stojí na druhé straně řeky, posílali lahve piva do ledárny a zpět. V budově ledárny bývala svého času také stáčírna. Po ničem z toho tam už není ani památky. Zůstal ale unikátní přes 6 metrů vysoký ledárenský sklep. A protože je částečně postaven v pískovci, místy působí jako skalní jeskyně.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová