Za bohdanečskými kapříky

1. listopad 2014

Zlatý žebřík v černém poli v jedné polovici a červenobílá šachovnice v poli druhém. Takový je znak jediného lázeňského města v Pardubickém kraji – Lázní Bohdanče. Lázně Bohdaneč leží v polabské nížině osm kilometrů severozápadně od Pardubic.

Historie města sahá až do raného středověku, první písemná zmínka se však datuje k roku 1343. Její obsah je skutečně pikantní. Zmiňuje se totiž o sporu mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska.

Bohdanečský kapr je prý nejchutnější

Velký rozvoj nastal na přelomu 15. a 16. století, kdy pardubické panství připadlo bohatému moravskému rodu Pernštejnů. Ti zde začali rozvíjet tehdy oblíbené rybniční hospodaření. V roce 1490 přikročili k dobudování Opatovického kanálu, který zčásti postavili mniši ze zaniklého opatovického kláštera. Pernštejnové kanál, svého času největší vodní dílo v Čechách, využívali k napájení rybníků. Z původních 230 se jich do naší doby zachovalo asi třicet a na největším z nich, Bohdanečském rybníku, je vyhlášena přírodní rezervace s hnízdištěm vzácných druhů vodního ptactva.

Bohdanečský kapr, který rybáři v pernštejnských rybnících chovají doposud, má vynikající chuť danou zejména kvalitním podložím rybníků, tudíž i kvalitním planktonem, a také dobrými vlastnostmi polabského obilí, kterým rybáři kapříky krmí. Nejlepším způsobem úpravy je podle nich pečení s kapkou olivového oleje a s bylinkami.

Kolem soustavy bohdanečských rybníků vedou přírodní pěšinky, ale i naučná stezka. Zejména podzimní procházky podél toku Opatovického kanálu, který lemují starobylé pernštejnské duby a nemálo mladší lípy, působí díky hře barev malebným dojmem.

Po stopách Josefa Gočára

Druhým významným mezníkem v dějinách Lázní Bohdaneč byl rok 1897, kdy Jan Veselý založil slatinné lázně. Lázně jsou zaměřeny na léčbu pohybového ústrojí a předurčily rekreační charakter města. Jeho poklidný lázeňský ráz, okolní lužní lesy, krásná krajina a řada pamětihodností láká do města turisty. Ti mohou v Lázních Bohdaneč obdivovat klasickou, ale i moderní architekturu, a to díky architektu Josefu Gočárovi. Rodák z nedalekého Semína totiž strávil v lázeňském městě své dětství a věnoval mu řadu staveb. A právě jeho jméno nese naučná stezka, která vede městem.

Lázně Bohdaneč - Zahájení 113 sezony

Gočárův okruh, dlouhý pět kilometrů, tvoří čtrnáct zastavení. Putování začíná na Masarykově náměstí u starobylé radnice. Její podoba pochází z barokní přestavby v roce 1772, průčelí již do roku 1783 zdobí městský znak. Samotné náměstí, jehož dominantou je centrální fontána, nabízí hned několik dalších objektů – penzion Škroup od Josefa Gočára a farní kostel svaté Máří Magdalény z první třetiny 18. století.

Kolem slunečních hodin pak okruh pokračuje do areálu léčebných lázní, které nabízejí další architektonický skvost – lázeňský pavilon Gočár, perlu kubistické architektury realizovanou v letech 1910 až 1913. Jedná se o největší Gočárův projekt ve městě. Procházkou přes lázeňský park přivede okruh návštěvníky ke Kuttnerově kapličce a k Tillerovu sedátku poblíž hráze bývalého rybníka Rozkoš.


Rybniční hospodářství Lázně Bohdaneč
www.rybnicnihospodarstvi.cz
GPS: 50.0816969N, 15.6631119E
Gočárův okruh
www.lazne.bohdanec.cz
GPS: 50.0761600N, 15.6798603E

Na slavného architekta Josefa Gočára upomíná také vodárenská věž z roku 1910, která napájela bohdanečský vodovod až do osmdesátých let minulého století. Březovou alejí pokračuje stezka k bohdanečským hřbitovům. Zde jsou pochování významní rodáci – básník Josef Jaroslav Langer, spisovatel a libretista oper Karla Kovařovice Karel Šipek – Josef Peška, spisovatel Jan Evangelista Kosina či zakladatel lázní Jan Veselý. Kolem Památníku obětem světových válek pak Gočárův okruh zamíří k poslednímu zastavení. Tím je funkcionalistická vila Oldřicha Kvapila, postavená v roce 1930, opět podle plánů Josefa Gočára.

autor: Lukáš Peška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.