Za jeho název můžou včely. Medvěd brtník ochutnal med ještě před člověkem
Prapůvodním domovem včel byly duté kmeny stromů, kterým se říkalo brtě. Tam se včely usídlily a založily bezpečné útočiště. Ještě před lidmi si na sladkém medu uschovaném v brtích pochutnávali medvědi. Odtud pochází název medvěd brtník. Lidé samozřejmě brzy přišli na tuto sladkou pochoutku a brtě si začali přivlastňovat a upravovat. Tak vznikly první úly.
„Máme například takto doložený úl pocházející z Turecka, jehož dutou část lidé vypálili ohněm, tam umístili včelí roj, který si tam vystavěl svoje hnízdo,“ vysvětluje pardubický včelař Evžen Báchor, který napsal knihu mapující úly v historii. Kniha o devíti stech stranách u nás nemá obdoby. Křtít se bude tuto středu na zámku Kačina, kde mají na dvě stě historických úlů v depozitářích.
Za krádež úlu useknutá ruka
Osvícený císař Karel IV. vydal brtnický zákon. Včelař si svůj kmen označil a nikdo mu ho nesměl vzít. Když se tak stalo, zloději usekli ruku. Desátek z vlastnictví úlu se pak musel odevzdávat majiteli lesa.
Jak se společnost vyvíjela, byla zkušenější a úly doplňovala o dřevěné a kovové prvky. Zdobení úlů vycházelo z křesťanství.
„Úl lidé zdobili tvarem božího oka. Boží oko totiž stráží včely a vyjadřuje to, že včela je boží stvoření. To, co bylo uvnitř, tedy plásty s medem vyřezali, vymačkali, v podstatě zničili a včely si musely vytvořit zase plásty nové. Takhle to šlo stále dokola,“ říká včelař.
Slepý Huber položil základy včelařství
Jedním z velkých osvícenců ve včelařství byl Francois Huber. Žil v letech 1750 až 1831 v Ženevě. Přestože byl nevidomý, učinil mnoho objevů. Pro svůj výzkum, se kterým mu pomáhala manželka, sestrojil první listový úl s pohyblivým dílem, který se skládal z jednotlivých rámků spojených laťkami. Aby mohl pozorovat život včel, byly rámky zaskleny a měly pohyblivá dvířka. Manželka mu říkala, co vidí, a Huber výsledky svých bádání zaznamenal v knize Nová pozorování na včelách, která byla vydána v roce 1792.
Související
-
Včely řepku milují. Takový med je skvělý, tvrdí včelař ze Sobětuch
I kdybyste dali před úl kbelík s medem, včely stejně poletí na řepku. To jsou zkušenosti předsedy chrudimských včelařů Marcela Gregora. A proč včelám řepka tak chutná?
-
Lehnout si na včelín? To je nápad! Pardubický nadšenec léčí vibracemi včel
To, co včely vyrobí, je fantastické. Ať už je to med nebo léčivý propolis. Propolis ničí bakterie, a podle zkušeného včelaře Evžena Báchora i viry.
-
Největší pohroma pro včelaře? Včelí mor a sršně z Číny
Včelí mor, to je největší neštěstí, které může včelaře postihnout. Je to bakteriální onemocnění, které se množí na včelím plodu. Žádná antibiotika na něj nezabírají.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.