Za proslulou pardubickou kavárnou stojí rodák z Hradce. Vychází knižní příběh Milana Bajera

„On je původem Hradečák. V 15 letech se měl jít učit číšníkem a kuchařem, ale hradecký RaJ (Restaurace a jídelny) tehdy nepřijímal učně na rozdíl od pardubické Jednoty. V Pardubicích se tedy vyučil, založil rodinu, pak šel na praxi do Vídně. Kus z ní chtěl přenést k nám. Rozjel podnik někde v Polabinách. Nebyl spokojený, hledal lepší prostory a našel je na třídě Míru,“ řekl autor knihy Café Bajer: Příběhy z kavárny snů Jiří Polák.

Psát o kavárně? Kroutil se

Publicista pro sebe tenhle podnik objevil asi před deseti lety. „Šel jsem tam náhodou a zalíbilo se mi tam. Od té doby jsem se stal jejím častým návštěvníkem a postupně jsem se seznámil i s majitelem. Jednou jsme s panem Milanem Bajerem a jedním kamarádem seděli u vína a povídali jsme si o tom, jak kavárna vznikla, kde posháněl všechny artefakty a starožitnosti. Kamarád do mě dloubnul, že by tohle stálo za napsání knížky.“

Interiér Café Bajer v Pardubicích|foto:archiv Café Bajer

Polák se nejdřív kroutil. „Neuměl jsem si v tu chvíli představit, že bych o kavárně napsal knížku. On byl neodbytný a přemlouval nás, ať si plácneme. Milan Bajer nebyl proti. Já když si s někým plácnu, tak to platí. Pak jsem našel způsob, jak knihu pojednat. Postavil jsem ji na osobním příběhu pana Bajera. Jsou tam i další příběhy zajímavých lidí, kteří do kavárny chodí. Milana Bajera si nesmírně vážím za to, co dokázal vybudovat. Kavárny jsou, ale jiného typu. Vyloženě retro kavárnu jen tak někde nenajdete.“

Autor knihy Jiří Polák a nakladatel Lukáš Zeman|foto:Honza Ptáček, Český rozhlas

Nakladatel Lukáš Zeman dlouho neváhal. „Kavárna Bajer je podle mě pojem. Seznámil jsem se tam se svou ženou, chodili jsme tam pracovně anebo s kamarády. Vztah k ní tedy mám. Jiná nakladatelství už uvažovala o tom, že něco podobného vydají, ale nikdy se to nezrealizovalo. Chopil jsem se toho a dotáhlo se to do úspěšného konce.“

Omluva režisérovi

Hned na začátku knihy najdeme citát Každý správný frajer chodí do kavárny Bajer. „Netušil jsem, že tohle heslo má autora. Ke mně se dostalo ústním podáním a myslel jsem, že má nějaký anonymní původ. Teď mě pan Bajer upozornil, že autorem tohoto krásného sloganu je režisér pardubického divadla Radovan Lipus. Omlouvám se, že tam není uvedený. Pokud by došlo k dotisku anebo novému vydání, tak na něj určitě nezapomeneme,“ ujistil Polák.

Dílo má 160 stran, jsou v něm velké fotografie Miloše Schmiedbergera a je jich hodně. „S Milošem jsme kamarádi. On je v knize uvedený jako spoluautor. Jeho fotky dávají knize ještě další rozměr. Bez nich by to nebylo zdaleka ono. Snímky starožitností nás přenášejí do jiné doby. Kdo se rád ohlíží do minulosti, z toho má příjemný dojem.“

Povedl se křest? Dorazil na něj Jiří Krampol? A o čem by mohla být další kniha? Poslechněte si celý rozhovor.