Za sedmileté války kladrubský hřebčín málem zanikl. Koně museli po svých až do Uher
Název Kladruby je odvozený od slov klády a rubati. Na území Česka totiž bylo hodně stromů, které bylo potřeba zpracovat. Obcí s názvem Kladruby tak existuje celkem dvanáct. Kladruby nad Labem proslavil hlavně národní hřebčín a specifická krajina.
První písemné zmínky o Kladrubech nad Labem jsou z roku 1352. „Byl tu kostel, zřejmě nějaká obec a k tomu tvrz. Patřilo to různým vladykům, poté také pod klášter v Sedlci, pak zase vladykům a přibližně v roce 1497 to přešlo na Pernštejny, a těm to vydrželo do roku 1560,“ popisuje bývala starostka Lenka Gotthardová.
Před úpravou Labe bylo území v okolí obce velmi často zaplavované. Kvůli tomu se zde nedařilo zemědělcům a Vilém z Pernštejna tak usoudil, že je to ideální místo pro chov koní. Kladruby nad Labem proto koupil a nechal zde vystavět hřebčín. Páni z Pernštejna do Kladrub často jezdili, a tak vedle hřebčína postavili také renesanční zámeček, ve kterém přespávali.
„V roce 1560 se Pernštejnové dostali do vážných finančních problémů a pardubické panství museli rozprodat. Hřebčín v Kladrubech tak získali Habsburkové, a ti ho drželi až do roku 1918,“ vysvětluje historička Renáta Tetřevová. Osud hřebčína vždy závisel na aktuální politické situaci.
Koně museli pryč
Nejkritičtější období Kladrub nad Labem bylo za sedmileté války. „Celý areál vyhořel, koně byli evakuovaní a dlouho se nevědělo, jestli bude hřebčín znovu vybudován nebo jestli koně zůstanou v Uhrách, kam se celé stádo odebralo po kopytě,“ říká Renáta Tetřevová. Císař Josef II. se ale nakonec rozhodl do hřebčína zainvestovat a koně se mohli vrátit zpět.
Od jara bude v Kladrubech nad Labem přístupný nový park. Na zarostlém území nedaleko hřebčína nechali v obci vybudovat dvě tůně, můstky, lavičky a molo. Kolem obce jsou i naučné stezky. V místní přírodě žije například vzácný modrásek očkovaný, orel mořský nebo různé druhy brouků.
Kde se vzalo plemeno starokladrubských koní a proč byl pro hřebčín rok 1918 kritický? Poslechněte si celý záznam pořadu.
Související
-
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je náš i světový poklad. Prošli jsme jeho stáje a výběhy
Pardubický region je spojený s koňmi. Už po staletí. Letos se navíc Pardubice staly Evropský městem koní.
-
Kladruby v UNESCO: přibyde turistů, padne vodojem i stará jízdárna
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kladruby musí počítat s větším zájmem turistů, zatím na to ale obec připravená není.
-
Kladrubský hřebčín a jeho okolí patří k nejkrásnějším místům našeho kraje
Den starokladrubského koně, oslavy 440 let od povýšení hřebčína na císařský, zápis na seznam UNESCO, zajímavý program Muzejní noci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
