Zámek Vranová Lhota

Za nejstarší zmínku lze pokládat záznam v Zemských deskách z roku 1406, kdy je ve výčtu vranovského panství uvedena Lhota s tvrzí. Jejími prvními vlastníky byli páni z Vildenberka, kteří tvrz vystavěli po té, co byl v roce 1389 při vojenské kampani markraběte Jošta zničen nedaleký hrad Vraní hora. O podobě původní gotické tvrze dnes nemáme mnoho informací, víme, že celková délka stavby byla 11 metrů. K rozsáhlé pozdně gotické přestavbě došlo po roce 1507, kdy ji získal Vítek ze Ptení. Tehdy došlo k rozšíření o dvě nová křídla a objekt byl doplněn o obranný příkop. Koncem 16. století byly za Dětřicha Lhotského z Ptení nebo za Jana Kobylky z Kobylího prováděny renesanční úpravy převážně v interiérech. Roku 1714 byla Vranová Lhota Libštejnskými z Kolovrat připojena k biskupickému panství a objekt sloužil jen k provozu hospodářského dvora. Později došlo ke klasicistní přestavbě, byly zasypány příkopy a vybudován hospodářský dvůr. V letech 1874-1945 patřily Biskupice spolu s Vranovou Lhotou Thurn-Taxisům.

Zámek Vranová Lhota - nárožní věžice|foto: Tomáš Klement

Osudy zámku ve 20. století byly velmi spletité. Po roce 1945 byl zámek a přilehlý dvůr zkonfiskován. Pořádali se zde diskotéky a plesy a hrálo se zde divadlo. Později objekt využívalo JZD, které zde chovalo kuřata a skladovalo se zde obilí, řepa a brambory. Po roce 1989 byl zámek vrácen obci a ta ho po základních opravách střechy prodala pražské firmě Tramaz. V prosinci 1999 objekt koupila bývalá ředitelka Malého divadla v Českých Budějovicích Ivana Přibylová. Ta zámeček i za přispění grantů z Ministerstva kraje a Pardubického kraje rekonstruuje a přestavuje na pozdější muzeum loutek s divadelním sálem a restaurací. Vzhledem k napjaté finanční situaci jde rekonstrukce velmi pomalu a konec je zatím v nedohlednu. Velkým problémem jsou chybějící skleněné výplně oken, kterými do objektu zatéká, v havarijním stavu jsou přilehlé hospodářské budovy.

Zámek Vranová Lhota - obytné místnosti zámeckého pána a výklenek pro kamna|foto: Tomáš Klement

Náš letní seriál o chátrajících památkách Pardubického kraje pomalu spěje k závěru. Za týden navštívíme poslední objekt, kterým je výstavná barokní fara v obci Svinčany nedaleko Přelouče. Budova na okraji vesnice ukrývá nečekaný skvost - krásně zdobené fresky známého umělce Josefa Kramolína. Od padesátých let je fara víceméně prázdná a chátrá. Záchranu nepřineslo ani převedení na soukromého majitele, který se ji už několik let snaží neúspěšně prodat. Pořad si nalaďte buď v úterý 30. 8. v 17:10 nebo v neděli 3.9. v 17:30 na Čro Pardubice.