Zapomenutá památka. Akvadukt v Třebařově vyhrabali z bahna

Akvadukt v Třebařově u Moravské Třebové se pravděpodobně stane technickou památkou. Doposud se ale o něm poměrně málo ví. Akvadukt je součástí mlynárenského vodního díla. To v posledních letech zásadně změnilo svojí podobu. Hlavně díky Vladislavu Kyselicovi a partě nadšenců, kteří odtokový kanál osvobodili od betonových překladů a unikátní akvadukt v roce 2013 doslova vyhrabali z bahna. Díky nim dnes můžeme obdivovat mimoúrovňové křížení vodních toků.   

Proti proudu času

Klášter Koruna Panny Marie založil v roce 1267 významný středověký šlechtic Boreš z Rýzmburka. Do dnešních dnů z něho zbyly jen obvodové zdi klášterního kostela s dřevěnou zvonicí. Právě s příchodem augustiniánských bratří souvisí s největší pravděpodobností také vznik samotného mlýna, i když záznamy v historických listinách nejsou příliš konkrétní. Každopádně mlýn, jeho náhon a odtokový kanál má velmi dávnou historii.  

Křížení Třebařovského potoka a mlýnského kanálu s vodami Moravské Sázavy|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Během staletí mlýn (stával na místech, kde dnes působí třebařovské zemědělské družstvo), procházel stavebními úpravami a měl řadu majitelů. Naposledy ve mlýně hospodařila rodina Müllerů. Ke mlýnu patřila pila a od roku 1912 také vodní elektrárna, ve které dokonce fungoval jeden z prvních prototypů Kaplanovy turbíny. Müllerovi ale v roce 1945 o svůj majetek přišli.

Stav objektu historického mlýna se horšil. Bohužel fatálně. V roce 2018 byl natolik závažný, že muselo dojít k demolici. Na místě tak zůstala jen budova vodní elektrárny. V ní chce majitel pozemku a vodního díla Vladislav Kyselica vybudovat malé muzeum, které by připomínalo pestrou a dávnou tradici zdejšího mlýna.   

Křížení Třebařovského potoka  

Odtokový kanál mlýna byl postavený pod mlýnskou zdí a směřoval k Třebařovskému potoku. S největší pravděpodobností existoval už v dobách, kdy mlýn patřil ke klášteru. Aby se voda z níže položeného Třebařovského potoka nevalila tímto kanálem zpět pod mlýnské kolo, bylo nutné potok nějakým způsobem regulovat, přeložit jeho tok. Tak vznikl akvadukt, možná právě už ve 13. století. Patrně šlo o dřevěnou konstrukci. Po ní se ale žádné stopy ani její pozůstatky zatím nepodařilo najít.

8 fotografií

Celým mlynárenským vodním dílem procházela voda z Moravské Sázavy. Náhon byl dlouhý asi 2,5 km a napájel i několik rybníků. Posledním z nich byl Mlýnský rybník. V jeho dně se zachovaly i zbytky kůlů, které nesly někdejší vantroky. V první polovině 19. století mlynáři vyzdili odtokový kanál i akvadukt pískovcovými kvádry. O tom svědčí i nápis na jednom z kvádrů klenby akvaduktu, tedy křížení kanálu a Třebařovského potoka, s datem 1840.   

Na začátku 20. století podstatná část kanálu zmizela pod betonovými překlady. A dalšími nánosy suti, bahna a nepořádku. Vladislav Kyselica začal s odhalováním unikátního akvaduktu v roce 2012 a ve své práci znovuzrození historické památky pokračuje dodnes. Důmyslné křížení dvou toků, stejně jako celé vodní dílo, tak mohou obdivovat památkáři, technici i turisté.