Zdravé zuby bez kazu můžete mít i v osmdesáti. Záleží na péči

14. září 2015

Dokonalý chrup není otázka věku ani genetiky, jak se kdysi tvrdilo. Krásné zdravé zuby může mít úplně každý. A stačí k tomu velmi málo. Jen o ně správně pečovat. Poradíme jak.

„Našim zubům nejvíc škodí přítomnost povlaku na zubech. Ten je plný bakterii, které způsobují dvě základní onemocnění - zubní kaz a záneť dásní a následně paradontitidu," říká stomatolog Jan Stuchlík. Podle něj je pak řešení nasnadě - zubní plak odstraňovat a to nejlépe správným čištěním.

„Nejzásadnějí je opravdu mechanická očista zubů, všechny ty odstatní propagované tablety a výplachy to už je pouze doplněk," říká stomatolog Stuchlík s tím, že opravdu tak málo stačí, abychom měli zuby bez zubního kazu a vypadávání klidně do vysokého věku.

„Například za vypadáváním zubů rozhodně není věk, znám lidi, kteří mají všechny své zuby a bez kazu i v osmdesáti a není to genetická záležitost. Jde o to jen o zuby správně pečovat, tedy si je především správně čistit," tvrdí stomatolog Jan Stuchlík.

Jak a kdy si zuby správně čistit

„Čištění zubů žádná banalita, když na tom v podstatě závisí stav našeho chrupu, ale zase to není až zas taková věda, jen jen potřeba se své zuby naučit čistit správně," tvrdí stomatolog Jan Stuchlík a tady pak doporučuje ideálně zajít za zubní hygienistkou, která nás to naučí.

„Jde o správnou techniku čištění, volbu zubního kartáčku a především nezapomenout čistit mezizubní prostory. Tady vám zubní hygienistka může pomoci vybrat i správnou velikost mezizubních kartáčků," říká stomatolog. Jenže, co když se nám mezizubní kartáčky mezi zuby nevejdou? „To se stává především u předních řezáků, které bývají častěji nepravidelně uspořádány. U stoliček, kde je ale čištění mezizubních prostor jako prevence nejdůležitější, to ale jde obvykle vždy. A pokud ne, brání tomu už utvořený zubní kámen, který si pak musíme zajít nechat odstranit," doplňuje.

A jak často a dlouho si zuby čistit? Budete se divit, při správně nacvičeném postupu stačí i dvě minuty, a to - jako prevence zubního kazu a paradentozy - i jen jednou za dva dny! „Není to příliš výchovné, proto se s touto informací musí opatrně," říká stomatolog Jan Stuchlík a vysvětluje: „Bakterie na zubech, aby byly schopné produkovat ty kyseliny, které rozrušují zubní sklovinu a způsobují záneň dásní, musí být aspon 48 hodin neporušené. To znamená teoreticky, že stačí si zuby vyčistit pořádně jednou za dva dny. Ale to je třeba opravdu důkladně! Samozřejme z praktických důvodů a řekněme i nějakých hygienických, kosmetických se doporučuje čištění 2x denně.“

Amalgám či bílá plomba?

Příznivci amalgámových plomb argumentují, že amalgám na zubech vydrží déle než tzv. bílá, tedy kompozitní plomba. S tím stomatolog Jan Stuchlík nesouhlasí: „To je pravda jen relativní. Amalgám totiž není tak citlivý na techniku zpracování. To znamená, že když stomatolog pod ním nechá trošku vlhkosti, tak to amalgám ustojí. Pokud se ale kompozitní plomba dělá dobře a za absolutního sucha, tak má proti amalgámu hned několik výhod, především tu, že ji lze bez potíží použít i na velké plochy, kde amalgám může být nebezpečný, protože se jedná o tuhou slitinu, která tuhne za studena a zub pak může praskat."

Naopak s argumenty odpůrců amalgámu, kteří tvrdí, že je nebezpečný kvůli obsahu rtuti, stomatolog nesouhlasí. Podle něj přijmeme rtuti podstatně víc, když si třeba dáme mořskou rybu.

Co když zub vypadne

„Nejčastější důvod ztráty zubu je zubní kaz a paradontitita, ale když ztratíte zub následkem zubního kazu, je to lepší varianta," říká stomatolog Jan Stuchlík. Pak totiž zůstane základ zubu - kost, na kterou je možné nasadit zubní implantát a nepoškodit si tak můstkem vedlejší zuby.

V dnešní době se používají různé druhy implantátu. „V drtivé většině jsou to stále nejčastěji implantáty ze slitiny titanu, to je stejná slitina, která se používá na kyčelní klouby,“ říká stomatolog Jan Stuchlík a doplňuje: „Jsou v oblibě i nově celokeramické implantáty, ale tady je, podle mne, potřeba počkat pár let, jestli se dlouhodobě osvědčí. Vlastní kkorunka může být buď z pryskyřice, ta je nejlevnější, vypadá docela dobře, ale moc toho nevydrží mechanicky. Pak máme kovovou korunky, ale ta se dělá už velmi málo, rozhodně ne na přední zuby, pak je kovokeramická, kdy je kovové jádro obalné keramickou, což bych považoval za regulerní ošetření. Nejlepší je pak ale celokeramická korunka…"

autor: RUS
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.