Ať žije republika!

Co s námi bude? Císařský hřebčín Kladruby nad Labem v roce 1918

Nechybělo mnoho a Starokladrubští koně vyhynuli. Mladá republika v nich viděla symbol monarchie, příliš spojený s císařem a starými pořádky. Zařízení hřebčína i koně byli rozprodáváni a další chov byl vážně ohrožen. Starokladrubské koně zachránilo pár osvícených nadšenců a to doslova pět minut před dvanáctou.

Koně se v Kladrubech nad Labem chovali už v 15. století. Dochovaly se pečetě kladrubských vladyků s podkovami s letopočtem 1401.   V roce 1560 získal hřebčín císař Ferdinand I. a jeho vnuk Rudolf II. nechal toto místo povýšit na dvorní císařský hřebčín.

Úkolem starokladrubských koní byla od počátku služba v dvorním ceremoniálu. Byli to tzv. galakarosiéři, kteří museli tahat těžké kočáry vážící až 4 tuny. Císařský hřebčinec poskytoval práci a zázemí mnoha lidem z okolí. Byla to práce krytá penzí a o zaměstnance a jejich rodiny bylo poměrně dobře postaráno. Práce u koní se také dědila a některé rodiny byly s dvorním hřebčincem spojeny dvě stě i tři sta let.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Z kladrubské kroniky

Určité zprávy o prohlášení neodvislosti československého státu došly do Kladrub teprve 29.října v úterý ráno. Během dne počato s vyvěšováním praporů v národních barvách.  Ve středu 30.října odpoledne přijelo z Přelouče 5 členů okresního Národního výboru, přijalo v kanceláři v zámku od úředníků zdejšího hřebčince slib poslušnosti novému státu. Pouze adjunkt hřebčince Karel Michl, rozený Němec, odepřel slib složiti a během týdne se odstěhoval. Téhož dne večer uspořádán lampionový průvod za zpěvu národních písní pod vedením invalidy Františka Tomáška, panského sedláře Hellingera a krejčího a pomocného kostelníka Sobotky.

Školní třída v Kladrubech nad Labem v roce 1936

Ve škole sňaty obrazy císaře Karla a Zity ve třídách a odstraněny upomínky na habsburské panství. V noci z 28. na 29. října byly odstraněny rakouské orly na poště a trafikách. To se stalo i s německým nápisem na hostinci. V kostele zpívána národní hymna místo hymny rakouských národů, což bylo od obecenstva s nadšením přijato. 3. listopadu přibylo do Kladrub oddělení domobranců s poručíkem, aby hlídalo zámek, hřebčinec i zásoby obilí, aby se nemohlo nic odvézti. K nim přibylo oddělení dragounů číslo 8 z Bohdanče se strážmistrem. Důstojník, který velel strážním oddílům vyslaným do Kladrub, svolal 4. listopadu schůzi všech zřízenců hřebčince do hostince u Bucků, na které se většina zřízenců vyslovila proti dosavadnímu štítmistru Rudolfu Hofbauerovi. Výpovědi jejich sepsal, dal jim podepsati a se spisem odjel k Národnímu výboru do Prahy. Z Prahy se dostavila 12. listopadu komise, sestávající ze zvěrolékaře Josefa Veselého a účetního úředníka Otčenáška. Většina zřízenců opět se vyslovila proti Hofbauerovi. Tak ten byl komisí sesazen a zvěrolékař Veselý ujal se řízení celého velkostatku jako ředitel. Dosavadní ředitel musel se vystěhovati, nábytek jeho však zadržen na úhradu případných škod. Ve dnech předávání hřebčína hlídali zámek hlídky dragounského pluku č. 8, které procházely po Kladrubech, takže vyhlíželi jako ve stavu obležení.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Den koní - Slatiňany

Zničení honosného dvorního hřebčína s přilehlým zámkem se nepodařilo zabránit. Zčásti byl rozkraden, zčásti rozprodán. Galakarosiéři se nové republice nehodili, ta chtěla koně před pluhy, a tak starokladrubákům začaly zlé časy. Sesazený ředitel Rudolf Hofbauer nové poměry těžce nesl a brzy ve věku 47 let umírá. Pohřben je na hřbitově v Kladrubech nad Labem, který dodnes patří ke hřebčínu.

Co s císařským hřebčínem

Zdejší dvorní hřebčinec byl pojmenován státní hřebčinec a podřízen ministerstvu orby.  14. února 1919 byl nábytek ze zámku z bývalých císařských pokojů na devíti vozech dopraven do Řečan na nádraží a vlakem do Prahy do kanceláří ministerstva orby. I postele a nádobí kuchyňské i příbory. Počet koní byl značně snížen tím, že část koní asi v počtu 200 byla ve třech dražbách za značné obnosy odprodána. Též několik kočárů a takzvaných preků bylo prodáno.

9.března přijel do Kladrub automobilem ministr orby Prášek v průvodu dvou úředníků a prohlédl koně a konírny místního i selmického hřebčince. Zatímní ředitel Veselý i správce Otčenášek byli z vedení správy zdejšího hřebčince odvoláni. Za ředitele Veselého poklesla kázeň mezi zřízenci a i chov koní byl poškozen. Od konce dubna 1919 nastoupil v řízení hřebčince jako ředitel Václav Volf, bývalý plukovník vojenského hřebčince v Radovci v Bukovině.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem

Od třicátých let probíhá regenerace chovu starokladrubských koní. A na konci druhé světové války se podařilo dát dohromady stádo 60 koní. Po konfiskaci majetku Auerspergů ve Slatiňanech v srpnu 1945 přešli vraníci do Slatiňan a bělouši zůstali v Kladrubech. A tento stav trvá dodnes.

Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.