Zvyky a pranostiky 8.2.2009

ÚNOROVÉ PRANOSTIKY

Začínají nejznámější, a to 2. února Hromnice - Na Hromnice o hodinu více, ale také Když nastanou Hromnice, bývá konec sanice, takzvaná hromniční obleva.
Svaty Blažej byl v církevním kalendáři 3. února - Na svatého Blažeje, kamének se ohřeje
Podle tradice proslul jako patron lékařů. V lidovém prostředí byl často vzýván při bolestech v krku, kašli, ale i moru. V životě rolníků byla svatému Blažejovi přisouzena především úloha patrona dobrého počasí, zejména platil za ochránce proti větru.

6. února - Svatá Dorota na sníh je bohatá, Svatá Dorota v rychlém běhu přináší spoustu sněhu. Svatá Dorota rozdává ptákům píšťaly.
Kdysi v obci chodili tzv. Doroťáci - děti hrály lidovou hru o svaté Dorotě, která odmítla pohana za ženicha, přestože to byl král. Více poví paní Kamila Skopová

14. února - Valentýnská zima byla s obavami očekávaná povozníky a obchodníky. I dnes silničáři bývají v tomto období zaskočeni Valentýnskými příděly sněhu a zimy.
O sv. Valentýnovi, knězi, proč se stal svatým, co jsou valentýnky a proč toto jméno je spojeno se symbolem lásky hledejte v našem pořadu.
Na svatého Valentýna, zamrzne i kolo mlýna. Svatý Valentýn pouští mrazy a sněhy hází
Ale také v tomto období poloviny února přichází oteplení, takže platí i pranostika
Svatý Valentýnek - jara tatínek
Na Valentýna by mělo být určitě teplo alespoň v našich srdcích. Podle pranostik více tepla pocítíme tak dva dny na to

16. února - O svaté Juliáně, připrav vůz a schovej saně.

A pokud náhodou nebude ještě před Matějem trochu mrazu:
Do Petra není tepla. Den svatého Petra stolování, zimu ještě nevyhání.

24. února - těšme se na svatého Matěje - opět svatý, který je ochráncem úrody, stromů i řezníků, protože jeho atributem je sekera širočina. Známé jsou matějské poutě.
Na sv. Matěje se obcházel sad - a děti žádali Matěje, aby nadělil hodně ovoce.
Z jara svatý Matěj milý, otvírá zemi a zemské žíly. A v ten čas se lomí led, třeští jako mnohá zeď. Na svatého Matěje, postačí jen košile na těle. Ale také
Je-li na svatého Matěje mráz, tak ho ještě čtyřicetkrát máš.

Malá rada do zahrádky:
Fouká-li na svatého Matěje vítr tak, že třese větvemi stromů, bude toho roku mnoho ovoce, nefouká-li však, není ještě nic ztraceno, pokud dospělí a děti jdou do sadu a s každým stromem zatřesou.

Dozvíme se, jaké práce v únoru lidé vykonávali.
Zimní čas se využíval na opravu nástrojů, na tkalcování, šití, vyšívání - ženy vstávaly ve 4 hodiny ráno a než zatopily, vyšívaly. Na Skutečsku se vyrábělo tzv. štikování (dírkové vyšívání bíle), také se musely připravit masky na masopustní průvod, růže na výzdobu masopustních masek - až 300 kusů.
Zastavíme se i u oblékání a šperků. Který je nejkrásnější kroj - že by poličský, nebo litomyšlský, a co pardubický?

Na závěr si pochutnáme na zelňačce
Únor ještě bývá studený, to víme, však že brzy přijde jaro, se těšíme. Únor měsíc zimou nám hrozí dosti, jez maso, mléko, zelí, coť k libosti. (Rada Jiřího Košetického z roku 1690)