4. dubna má svátek mrkev. Tak si svazek kupte místo kytky
Čtvrtého dubna můžete oslavit Mezinárodní den mrkve. Její milovníci po celém světě se v tento den obdarovávají mrkví a připravují mrkvové dobroty. Pořádají se mrkvové party, oslavy a happeningy.
Podle zahradníka Františka Hlubockého je to moc hezký svátek. Na jeho počest připravil vynikající mrkvový salát i do naší Radioporadny. A přidal do něj ještě jednu velmi zajímavou zeleninu.
Mrkvový salát s topinambury
Mrkev a jablko nastrouháme, přidáme nastrouhaný topinambur, nakrájíme pomeranč, přidáme pomerančovou nebo citrónovou šťávu, mírně osladíme medem. Všechno smícháme. Salát je velice šťavnatý a chutný.
Topinambury se vrací do módy
Topinambury mají botanický název slunečnice hlíznatá. Byla k nám dovezena z Ameriky, s tím, že to bude užitková rostlina. Brambory měly být naopak okrasné. Ale jak víme, stalo se to přesně obráceně. Brambory se ujaly, na topinambury se skoro zapomnělo. Přitom topinambury jsou velmi nenáročné a mají spoustu zdraví prospěšných látek. Jsou ideální pro cukrovkáře, obsahují inulin. Mají příjemnou nasládlou chuť, takže se hodí právě do salátů.
Topinambur - sladká brambora, kterou objevují čeští zahradníci
Topinambury možná znáte pod pojmem židovské brambory nebo jeruzalémské artyčoky. Mnohem příznačnější je ale název aztécký artyčok. Topinambury pěstovali totiž Aztékové, a z Ameriky k nám přišly o něco později než brambory.
Topinambury se velice dobře skladují, nemusí se totiž na podzim vyrývat jako brambory. Celou zimu jsou pod zemí, když je potřeba, vykope se hlíza. Teď na jaře je čas na výsadbu topinambur. Hlízy se mohou rozsázet zhruba třicet centimetrů do řádku. Rostliny potřebují světlo až polostín, jsou velice nenáročné a kvetou. Mají drobné žluté kvítky v asi dvou a půl metrové výšce, takže ideální je vysadit je například k plotu.
„V Havlíčkově Brodě je Výzkumný ústav bramborářský, který zařadil topinambury výhledově jako ideální plodinu pro české zemědělství. Už mají vyšlechtěných asi pět odrůd a já jim moc fandím,“ říká pardubický zahradník František Hlubocký.
Dobrá očistná rada na závěr
V tomto předvelikonočním období zařaďte do svého jídelníčku každý den aspoň jednu zelenou bylinu a jeden kořen. Zeleň značí mladistvou jarní sílu, kořeny ukazují na sílu loňskou. Ze zelených bylinek doporučujeme kopřivu, ošlejch (naťovou cibuli), popenec, petržel, pažitku, sedmikrásku, pampelišku, česnek medvědí, šťovík atd. Jako kořen poslouží křen, celer, pastiňák nebo petržel.
„Na očistu duše doporučuji ale hlavně pobyt v přírodě a práci na zahrádce. Příroda je ten nejlepší chrám pro každého a moje babička říkala, že práce je jako modlitba,“ uzavírá František Hlubocký.
Související
-
Vitaminová bomba z červené řepy
Víte, co dělají zahradníci v zimě? Zpracovávají plody ze své zahrady. Nabízíme vám recept zahradníka Františka Hlubockého, kde hraje hlavní roli červená řepa.
-
Problémy se zažíváním? Zkuste zapomenutou ředkev nebo novinku jakon
Černou ředkev znali a pěstovali už staří Slované. Ale nějak se na ni zapomnělo. Je to škoda, protože černá ředkev obsahuje mnoho léčivých látek a dobře se skladuje.
-
Moruše, oskeruše nebo aronie – vysaďte si na zahradu vitamínovou bombu
Na to, jak vypadá taková vitamínová zahrada, se můžete zajet podívat do Lozic u Luže. Právě v těchto podzimních dnech tam zahradníci sázejí ovocný park z netradiční...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.