Arabela i Lotrando. Po stopách filmů, které se točily u vás za domem

10. únor 2018
Záběr z natáčení filmu Lotrando a Zubejda před polygonální stodolou na Veselém Kopci v roce 1996

Příroda Králického Sněžníku, litomyšlský zámek nebo lidové stavby Vysočiny lákají filmaře už desítky let. Do Pardubického kraje míří i zahraniční filmové štáby.

Místem, které si režiséři zamilovali patrně nejvíc, je soubor lidových staveb na Veselém Kopci u Hlinska. V malebném prostředí staročeských chalup a romantických zákoutí vznikla už celá řada pohádek, filmových příběhů i televizních pořadů.   

Velbloudi na Veselém Kopci

V osmdesátých letech filmaři na Veselém Kopci využili k natáčení téměř celý skanzen. V režii Františka Filipa tu vznikala celá řada scén seriálu Cirkus Humberto (1988). „V seriálu se opakovaně objevuje usedlost z Lezníku, což je ve filmu rodná chalupa Antonína a Vaška Karasových,“ vysvětluje ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová. „Točilo se také uvnitř usedlosti, takže filmové scény jsou skutečně autentické. A v nevytopené chalupě klapky padaly i v zimě, herce i štáb jsme tenkrát opravdu obdivovali.“

Záběr z natáčení pohádky Zakletý vrch. Před suškami na Veselém kopci herci Roman Vojtek a Jitka Schneiderová

Malebné prostředí Veselého Kopce si vybrali také tvůrci pohádky Lotrando a Zubejda, v režii Karla Smyczka (1996). „Kvůli natáčení dovezl kamion na parkoviště pod skanzenem dva velbloudy. Ti se ve stresu po dlouhé cestě na Veselém Kopci doslova rozutekli a my je tenkrát docela dlouho naháněli,“ směje se Ilona Vojancová. „Ráda vzpomínám také na natáčení půvabného snímku Golet v Údolí Zeno Dostála (1995), s herci Ondřejem Vetchým nebo Mahulenou Bočanovou. Veselý Kopec se na potom na plátně objevil zase v jiném světle,“ dodává etnografka.

Jak chutná voda v Pardubicích?

Vodojem v areálu nemocnice byl postaven v roce 1910

Dříve se voda nerozlišovala na pitnou a užitkovou, ale na tekoucí a stojatou. Z tohoto pohledu na tom byly Pardubice za časů Pernštejnů dobře. Městem protékala řeka, mlýnské kolo čerpalo vodu do vodojemu a ta se pak z něho dřevěným potrubím rozváděla do kašen, pivovaru, lázní a masných krámů.

Z dalších snímků, které se na Veselém Kopci natáčely, jsou to například pohádky Nesmrtelná teta režiséra Zdeňka Zelenky (1993) nebo Tři Životy v režii Jiřího Stracha (2007). Pod vedením Ludvíka Ráži ve skanzenu vznikal i příběh Sedmero krkavců (1993). Německá režisérka Dagmar Knöpfel na Veselém Kopci natáčela snímek o životě Boženy Němcové (2005).

Všichni dobří rodáci

V roce 1968 vznikl legendární snímek režiséra Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Přestože byl film řadu let v trezoru, do dějin české kinematografie vstoupil v podstatě už při svém zrodu. Děj filmu se odehrává v prostředí moravského městysu, režisér si ale pro natáčení vybral Bystré u Poličky, kam se ještě opět vrátil v roce 1999, kdy natáčel snímek Návrat ztraceného ráje, volné pokračování Rodáků. 

Strom Rodáků, velký javor na okraji Bystrého u Poličky stojí dodnes

V Bystrém na natáčení filmu Všichni dobří rodáci dodnes vzpomínají. Objevila se v něm totiž celá řada místních tváří a amatérských divadelníků. A to nejen v řadách komparsu, ale i v rolích, které dodaly filmu nezaměnitelnou podobu.

Natáčení se tenkrát účastnil také Zbyněk Unčovský: „Můj tatínek byl nadšený ochotník a panu Jasnému pomáhal shánět vhodné typy pro film. Nakonec se režisér Jasný u nás doma dokonce ubytoval a zůstal tam po celou dobu natáčení, po celý rok,“ vzpomíná Zbyněk Unčovský, který zná také celou řadu historek z natáčení.    

Otakar Vávra i britská produkce

Litomyšlský zámek, jeho interiéry i zahrady se také už několikrát objevily na filmovém plátně i televizních obrazovkách. Tamní klasicistní divadlo je jedním ze dvou v Česku a prostředí renesančních arkád filmaře přitahuje také dlouho.

V roce 1937 se zámek i zahrady figurovaly ve filmu Filosofská historie režiséra Otakara Vávry. Na zámku se natáčelo několik pohádek a televizních pořadů, v roce 1969 tu vznikl například snímek Don Šajn Jiřího Švankmajera, v roce 1999 na zámku britští filmaři natáčeli šestidílný historický seriál Červený bedrník, příběh z období francouzské revoluce. 

Rumburak na Kunětické hoře

Také na Pardubicku vzniklo několik známých filmů i seriálů. P0římo v Pardubicích se natáčel například snímek Juraje Herze Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským (1968). V centru města v roce 2007 vznikaly scény válečného dramatu Operace Silver A v režii Jiřího Stracha.

Pardubice využil i Václav Vorlíček při natáčení filmu Dívka na koštěti (1971). Saxana si tehdy zalétla i na nedalekou Kunětickou horu. A právě tam se Václav Vorlíček vrátil ještě jednou, tentokrát při natáčení seriálu Arabela (1980), kdy se zřícenina hradu stala filmovým domovem čaroděje druhé kategorie Rumburaka.

Hrad Kunětická hora

Pardubické dostihové závodiště se objevilo ve dvou dílech televizního seriálu Dobrá Voda (1982) v režii Františka Filipa. Většina scén seriálu vznikala v prostředí hřebčína a historických stájí ve Slatiňanech.

Z filmů, které se natáčely ve Slatiňanech a také Chrudimi, je Dobrá Voda zřejmě nejznámější. Obě města se ale také objevila i ve snímku z padesátých let Smrt v sedle. Chrudim se také stala dějištěm seriálového příběhu Zkoušky z dospělosti s průvodními písněmi Ladislava Štaidla.

  • Tipy na výlet
  • Publicistika
  • natáčení
  • východní Čechy
  • filmové lokace
  • zámek Slatiňany