Bílí lvi, tygři nebo pumy. Zooparky v našem kraji umí překvapit
S Východočeskými výlety míříme do Chvojence na Pardubicku a Bítovan na Chrudimsku. Ve výbězích tamních zooparků si můžete prohlédnout kočkovité šelmy, ty největší na světě i ty méně známé.
Ve Chvojenci má chov kočkovitých šelem už dlouhou tradici. Majiteli tamního zooparku Romanu Kreizlovi se před 21 lety podařilo získat z olomoucké zoologické zahrady párek rysů ostrovidů. Po rysech se na zahradu přistěhoval lev a postupně i další šelmy. Dnes jich v zooparku Kočkovité šelmy Chvojenec žije na tři desítky.
Lvice Sněženka a ti druzí
Roman a Petra Kreizlovi se o svůj chov starají sami, veřejnosti soukromý zoopark zpřístupnili teprve letos. Pečují o lvy, tygry, pumy, karakaly, rysy, servaly nebo levharty. Zvířata si návštěvníci zahrady mohou prohlédnout v jejich výbězích během celého roku, po areálu se ale kvůli bezpečnosti musejí pohybovat vždy s průvodcem.
Mezi největší atrakce parku patří párek bílých lvů, Sněženka a Forest. Manželé Kreizlovi dále chovají osm tygrů bengálských (indických). „Tygři mají různá zbarvení, máme tu i bílé tygry a mezi největší miláčky návštěvníků určitě patří zlatě zbarvený tygr Randy,“ dodává Petra Kreizlová. Jeden z největších výběhů patří dvěma tygřicím, sestrám, které se ve Chvojenci narodily před rokem, a přestože jsou velké téměř jako dospělí tygři, svou kotěcí hravost rozhodně nezapřou.
Pozornost návštěvníků v současné době přitahuje voliéra s dvěma koťaty. Společně v ní dovádí osmiměsíční mládě levharta skvrnitého a šestnáctitýdenní kotě rysa. Nejnovějším přírůstem ve Chvojenci je třítýdenní puma americká, vzhledem k ostražitosti matky ale chovatelé zatím neznají pohlaví mláděte. Starat se o třicet velkých šelem není procházka růžovým sadem. „Denně skrmíme okolo osmdesáti kilogramů masa a samozřejmě taky musíme dbát na správný veterinární dohled, stejně jako dodržovat normy velikosti výběhů pro naše šelmy,“ dodává Roman Kreizl.
Na začátku byla jedna kočka domácí
Zoopark Exotika na Ranči v Bítovanech je poměrně mladý. První návštěvníky přivítal v květnu 2019. Zahradu založili manželé Blažkovi a starají se na ní o kočkovité šelmy, lamy, několik druhů opic nebo klokany. Ve voliérách a výbězích na okraji Bítovan má domov přes sto exotických zvířat. Na začátku celého příběhu přitom byla obyčejná kočka.
„Ten náš zvěřinec se rozrůstal postupně. K naší kočce jsme pořídili druhou, potom přišly kozy, aby nám spásali zahradu na chatě,“ vysvětluje s úsměvem Jana Blažková. „No a pak přišla ovce, s ovcí lama. Část zvířat potom manžel přesunul ke své firmě. A to už se za plotem začaly objevovat děti a mateřské školky. A tak nás napadlo založit zoopark a pro něj jsme našli místo v Bítovanech.“
Voliéry v Bítovanech Blažkovi postupně zabydlovali zvířaty. Z prvních šelem si pořídili karakaly, kočkovité šelmy střední velikosti, které jsou podobné rysům, proto se jim také říká někdy pouštní nebo africký rys. „Když manžel přišel s tím, že budeme mít pumy, striktně jsem to zamítla. Asi tak na dvě minuty,“ směje se chovatelka.
Blažkovi získali od manželů Kreizlových z Chvojence nepříbuzný pár pumy americké. Dnes jsou to už tříletá zvířata, která dostala jména Adam a Eva. Jeden z největších výběhů obývá rys ostrovid a v Bítovanech si můžete prohlédnout také servaly, africké kočkovité šelmy se skvrnitým kožichem a vysokým štíhlým tělem. Zoopark v Bítovanech je v této sezóně otevřený do konce října.
Související
-
Od jejich výběhů se nehnete. Giboni, lemuři i kočkodani z Bítovan mají publikum rádi
Potok Ležák sice není Amazonka, přesto si v Bítovanech na Chrudimsku můžete připadat jako v pralese. Domov tam totiž našlo na sto exotických zvířat.
-
Na teplo čekají i největší želvy světa. Uvidíte je u Vysokého Mýta
Mezi nové přírůstky Zahrady Harta patří dva samci želvy obrovské. Zatím váží jen sto kilo, vždyť je jim teprve sedmnáct.
-
Exotická zahrada v Bítovanech má nové přírůstky. Láká i na nejmenší opičky světa
Kočkodani, malpy, giboni nebo kosmani. V Bítovanech chovají nejvíc opic v našem kraji. Podívat se tam ale můžete i na velké šelmy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.