Bombardér po 75 letech znovu míří do hangáru. Pumy z něj už nepadají

Část trupu bombardéru v Leteckém muzeu Jana Kašpar
Část trupu bombardéru v Leteckém muzeu Jana Kašpar

Pohonné hmoty jsou za války zvlášť důležité. Proto během druhé světové chtěli Spojenci Němcům zničit zásobárnu. V roce 1944 podnikli hned tři nálety na rafinérii v Pardubicích.

Jejich symbolem může být americký bombardér B-17. Fanoušci létání ho letos v létě znovu sestavují a postupně ukazují v pardubickém Leteckém muzeu Ing. Jana Kašpara.

Přijel po zemi

Jedná se o repliku trupu z natáčení amerického filmu Red Tails. „Návštěvník vejde dovnitř, podívá se do kabiny, do prostoru pum, střeliště. Uvnitř bombardéru promítneme černobílý film z historie bombardování natočený americkými vojáky přímo při náletu. Je to možná evropský unikát. Nevíme o tom, že by jinde v muzeu bylo možné si projít vnitřek tohoto bombardéru,“ říká vedoucí muzea Martin Kindernay.

Zajímavosti přidává fakt, že muzeum podle jeho slov sídlí v původní budově leteckého hangáru, který přímo z tohoto stroje dostal zásah pumou v srpnu 1944.

„Bombardér se tak po 75 letech vrací na místo činu. Díky spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích vystavujeme originály pum. Velkou atrakcí zůstává i letecký simulátor ve virtuální realitě. Návštěvníci si s některými válečnými stroji můžou sami zalétat,“ pochvaluje si Kindernay.

Zůstane v Pardubicích?

Trup letounu je v majetku Československé obce legionářské. „Doteď byl uložený v Praze. Na třech kamionech a dalších vozidlech jsme ho převezli na pardubické letiště a zapůjčili jsme asi na rok muzeu Jana Kašpara,“ vysvětluje František Bobek z Československé obce legionářské.

Následně by se měl stroj přesunout na Zámeček, k Larischově vile. „Venkovní expozice má připomínat výcvik našich parašutistů ve Velké Británii a ve Skotsku. Její součástí by měl být právě trup B-17. Prostory v letadle chceme využít pro branné soutěže a branné hry dětí.“

Ne a ne se trefit

První nálet na Pardubice roku 1944 se odehrál v noci z 21. na 22. července. „Fantovu rafinérii měly osvětlovat světlice, ale odfouknul je vítr. Všechny bomby spadly mimo závod a směřovaly na civilní objekty ve čtvrtích kolem Chrudimky. Nepovedlo se zasáhnout žádný vojenský cíl a britské bombardování tak bylo velmi neúspěšné,“ shrnuje Kindernay.  

Jak dodává, následoval největší nálet, a to 24. srpna. „Zásah dostaly německé vojenské objekty včetně rafinérie a letiště. Shořel třeba i cukrovar, zničené bylo bývalé nádraží. Bylo ale bohužel taky dost civilních obětí v Popkovicích, ve Svítkově a podobně. Prosincový nálet už byl velmi přesný. Povedlo se prakticky zničit rafinérii. Nemohla německým jednotkám dodávat žádné palivo.“

Spustit audio

Související