Bombardér po 75 letech znovu míří do hangáru. Pumy z něj už nepadají
Pohonné hmoty jsou za války zvlášť důležité. Proto během druhé světové chtěli Spojenci Němcům zničit zásobárnu. V roce 1944 podnikli hned tři nálety na rafinérii v Pardubicích.
Jejich symbolem může být americký bombardér B-17. Fanoušci létání ho letos v létě znovu sestavují a postupně ukazují v pardubickém Leteckém muzeu Ing. Jana Kašpara.
Přijel po zemi
Jedná se o repliku trupu z natáčení amerického filmu Red Tails. „Návštěvník vejde dovnitř, podívá se do kabiny, do prostoru pum, střeliště. Uvnitř bombardéru promítneme černobílý film z historie bombardování natočený americkými vojáky přímo při náletu. Je to možná evropský unikát. Nevíme o tom, že by jinde v muzeu bylo možné si projít vnitřek tohoto bombardéru,“ říká vedoucí muzea Martin Kindernay.
Zajímavosti přidává fakt, že muzeum podle jeho slov sídlí v původní budově leteckého hangáru, který přímo z tohoto stroje dostal zásah pumou v srpnu 1944.
„Bombardér se tak po 75 letech vrací na místo činu. Díky spolupráci s Východočeským muzeem v Pardubicích vystavujeme originály pum. Velkou atrakcí zůstává i letecký simulátor ve virtuální realitě. Návštěvníci si s některými válečnými stroji můžou sami zalétat,“ pochvaluje si Kindernay.
Zůstane v Pardubicích?
Trup letounu je v majetku Československé obce legionářské. „Doteď byl uložený v Praze. Na třech kamionech a dalších vozidlech jsme ho převezli na pardubické letiště a zapůjčili jsme asi na rok muzeu Jana Kašpara,“ vysvětluje František Bobek z Československé obce legionářské.
Následně by se měl stroj přesunout na Zámeček, k Larischově vile. „Venkovní expozice má připomínat výcvik našich parašutistů ve Velké Británii a ve Skotsku. Její součástí by měl být právě trup B-17. Prostory v letadle chceme využít pro branné soutěže a branné hry dětí.“
Ne a ne se trefit
První nálet na Pardubice roku 1944 se odehrál v noci z 21. na 22. července. „Fantovu rafinérii měly osvětlovat světlice, ale odfouknul je vítr. Všechny bomby spadly mimo závod a směřovaly na civilní objekty ve čtvrtích kolem Chrudimky. Nepovedlo se zasáhnout žádný vojenský cíl a britské bombardování tak bylo velmi neúspěšné,“ shrnuje Kindernay.
Jak dodává, následoval největší nálet, a to 24. srpna. „Zásah dostaly německé vojenské objekty včetně rafinérie a letiště. Shořel třeba i cukrovar, zničené bylo bývalé nádraží. Bylo ale bohužel taky dost civilních obětí v Popkovicích, ve Svítkově a podobně. Prosincový nálet už byl velmi přesný. Povedlo se prakticky zničit rafinérii. Nemohla německým jednotkám dodávat žádné palivo.“
Související
-
Sváteční husu rozmetala na kusy střepina z bomby
V roce 1944 se v Pardubicích v poledne rozezněly sirény. Na nebi se šikovalo více než 250 amerických bombardérů. Jejich cílem bylo letiště a rafinérie Fanto. Jedna ...
-
Kráter, možná po pumě, zastavil přípravu parcel v Pardubicích
Pozemky určené pro výstavbu rodinných domů ve Svítkově musí projít pyrotechnických průzkumem. Archeologové tam totiž našli kráter, který mohla způsobit válečná puma.
-
Mysleli jsme, že je konec světa, vzpomíná pamětnice na...
Pardubice zažily během druhé světové války tři letecké nálety. Bylo to v létě a v zimě v roce 1944, nejtragičtější byl ale ten první. Bomby nezasáhly plánovaný cíl,...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.