Bývalý zápasník se našel ve skle. Dílo Jiřího Pačinka má i papež František
Po světě jezdí se sklářskou píckou a všem ukazuje, jak se vyrábí české sklo. Za vrchol snažení může označit audienci u Svatého otce.
„Vytvořili jsme relikvii s uloženou kůstkou svaté Zdislavy, která u nás v okolí žila. K papežovi jsme dojeli po vlastní ose, všechno dobře dopadlo. Ač nejsem věřící, tak se ve mně něco hnulo a začal jsem některé věci víc chápat. Když jsem se dotýkal kostičky ze žebra téhle dámy, bylo to emočně silné,“ přiznává.
Expanze do Litomyšle
Pačinkovo sklářské umění momentálně ze severočeských Kunratic u Cvikova vystrkuje růžky do Litomyšle. Podle něj tam lidé umění hodně dobře vnímají, a proto se tam on sám dobře cítí. „Je to něco málo přes dva roky, kdy jsme se s Jirkou seznámili. Na základě toho jsme uskutečnili první bláznivý nápad. V Hotelu Aplaus jsme uspořádali výstavu Pačinkův Aplaus. O sklu v Litomyšli vzrostlo povědomí a zájem. Proto jsem se rozhodla otevřít A Galerii,“ vysvětluje její provozovatelka Aneta Fišerová.
Momentálně tam až do 23. prosince pokračuje výstava Pačinkův adventní stůl, která ukazuje možnosti, jak si se sklem vánočně pohrát. V loňském roce se do Litomyšle z Kunratic poměrně narychlo přestěhoval skleněný betlém. „První figurku jsem začal dělat na Štědrý den. Celý betlém jsem vytvořil podle přes sto let staré dřevěné předlohy v našem kostele. A ještě jsem pro město Litomyšl vůbec poprvé připravil skleněné Jezulátko.“
Motivace Matragi
Jiří Pačinek spolupracoval s Bořkem Šípkem, teď si pochvaluje třeba Blanku Matragi. „To je zvíře, ženská plná energie. Tihle lidé vás dokážou vyburcovat k něčemu, co si myslíte, že nedokážete. Chuť do práce na nás řemeslníky dokáže přenést.“
A jak vůbec vypadají kovaní skláři? „Jsou to většinou hromotluci, bývalí sportovci. Třeba já jsem dělal řecko-římský zápas. Fyzičku jsem tam získal a dodnes ji využívám. Děláme často velké kusy skel.“
Související
-
Uzly od holických sklářů plují přes oceán
V Pardubickém kraji funguje jen jediná sklářská huť. O její výrobky mají zájem nejen v Evropě, ale i v Asii nebo Americe.
-
Prádlo ze skla? Po stopách sklářských tradic aneb foukači, nápady a česko - polská spolupráce
To je už sedmé téma našeho letního speciálu, ve kterém vás na rozhlasových vlnách zveme v pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem" na zajímavá místa z "druhé strany" hranice.
-
Sklářská tradice v Horním Bradle končí. Po více než 150 letech
Pandemie covidu 19 a pokles poptávky udělaly tečku za výrobou vánočních ozdob v Horním Bradle. Mistři foukání skla i malířky už areál opustili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
