Česko zůstává na chvostu Evropy v podílu vědkyň. Brzdí je stereotypy a předsudky
OSN už před lety vyhlásila Mezinárodní den dívek a žen ve vědě. Ten upozorňuje na jejich zásadní roli v této oblasti a má je inspirovat k vědecké dráze.
„Ve vědě máme pořád málo žen a přitom je tam potřebujeme. Ženy jsou pro vědu velkým přínosem a právě tohle by mohlo nalákat i nové talenty do vědecké činnosti. Myslím, že i muži jsou rádi, když nejsou sami na tu vědu,“ říká Veronika Lacinová Najmanová z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
Večer žen ve vědě
Speciální akci chystají v Pardubicích na 7. února od 17 hodin do velké univerzitní auly. Během ní návštěvníci uvidí videorozhovory s vědkyněmi, zazní přednáška Genderová rovnost ve vědě a výzkumu a nebude chybět ani diskuze nazvaná Jaké je být vědkyní v České republice. Univerzita k této příležitosti připravila i speciální grafický prvek Women in Science. Ten svou barevností odkazuje na všechny fakulty a ukazuje tak, že jde o společné téma.
Pokud jde o strukturu akademických pracovníků a pracovnic na Univerzitě Pardubice, tak k roku 2022 tvořily ženy zhruba 55 % asistentek a 40 % odborných asistentek, ale jenom 27 % docentek a pouhých 18 % profesorek.
Čtěte také
„Pro ženy není jednoduché se prosadit. Nastává jim období mateřských a podobně. Kariéra se zbržďuje, zpomaluje. Po tolika letech naskočit zpátky do rozjetého vlaku bývá složité. Já jsem z fakulty chemicko-technologické, kde se přístrojové vybavení a metodiky posouvají tak strašně rychle, že je fakt těžké udržet krok,“ soudí prorektorka Petra Bajerová.
Veronika Lacinová Najmanová doplnila, že přesto jsou i vědkyně, které mají 3 děti a zvládly udržet svou kariéru. „Jsme dál a možností, jak dnes dělat vědu a skoro ji nepřerušit je spousta.“
Právě stereotypy a předsudky jsou podle ní největším problémem. „Co je mužský a co ženský obor, kdo půjde na mateřskou, kdo bude pečovat a nebude kvůli tomu pro zaměstnavatele tak atraktivní. Mnohem častěji se ale dnes diskutuje jak ženám pomoct, aby dokázaly kloubit plnohodnotný rodinný život a svou profesi.“
Země má co dohánět
Česko je podle dat Eurostatu dlouhodobě nejhorší zemí v Evropské unii z hlediska podílu žen mezi výzkumnými pracovníky. „Důvodů je hodně. Některé země se cíleně snaží prosazovat lepší podmínky pro ženy, podporovat je. U nás je tohle téma v kurzu až v posledních letech. Možná některé v tomhle ohledu vyspělejší země teprve dobíháme,“ uzavírá hlavní koordinátorka a moderátorka Večera žen ve vědě Veronika Lacinová Najmanová.
Související
-
Univerzita Pardubice zřídí pozici školního ombudsmana
Univerzita Pardubice zřídí pozici univerzitního ombudsmana. Obracet se na něj budou moci studenti a zaměstnanci v případech nevhodného a neetického chování.
-
Po roce na Antarktidě jsem se vrátila neskutečně unavená,...
Tentokrát budeme sledovat cestu jedné výjimečné ženy, vědkyně z východních Čech. Ze Žďárce u Seče vedou její stopy hodně daleko – do Antarktidy na polární stanici, ...
-
Sedm fakult a tisíce studentů. Jak rostla Univerzita Pardubice?
Pardubická univerzita vznikla přesně před čtvrtstoletím. Tradice vysokého školství v krajském městě jde ale ještě mnohem dál. Začalo to u chemie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.