Chroustovický zámek býval polepšovnou i útulkem
Po zabrání Sudet byla do zámku přestěhována polepšovna pro dívky z Kostomlat. Ty v chroustovickém zámku žily až do roku 1947, kdy vylezly do podkroví, kde byl veškerý zámecký archív i dokumenty navezené ze Sudet, a podpálily ho. Zámek přišel o střechu a zničeny byly veškeré interiéry. A děvčata se stěhovala zpátky do Kostomlat.
Chroustovice leží na rozhraní Železných a Orlických hor u řeky Novohradky. Úrodná půda živila dobře obyvatelstvo takzvaných polpelnicových polí. V nedaleké Bažantnici se při melioračních pracích našly pozůstatky žárového pohřebiště.
Chroustovice stály na obchodní Trstěnické stezce, která spojovala Čechy s Moravou. Proto tu i vznikla tvrz, jejíž posádka chránila putující obchodníky před nájezdy lapků. Kolem tvrze vyrostla osada s dřevěným kostelem. Ta ovšem nevydržela útok husitských vojsk, když Jan Žižka táhl na Košumberk, a do základů vyhořela.
Tvrz se proměnila v zámek
Tvrz zpustlá po husitském tažení se proměnila v zámek na konci 16. století. Stavba prošla mnoha přestavbami. Původně renesanční sídlo nechal František Karel Libštejnský z Kolovrat v roce 1663 přestavět barokně. Poté rod Kinských rokokově. Posledním soukromým vlastníkem byl rod Thurn - Taxisů, kteří jej od roku 1823 využívali jako letní sídlo.
Taxisové během pozemkové reformy roku 1919 o zámek přišli. A přestěhovala se do něj pobočka tuberkulózní léčebny v Košumberku a později výchovný ústav. Školským účelům slouží zámek doposud jako odborné učiliště se 17 učebními obory.
Albert Pražák
Narodil se roku 1880 jako jedno z šesti dětí zámeckého zahradníka. A přestože mu tatínek poměrně brzo zemřel, umožnila mu maminka, tak jako jeho další čtyřem sourozencům, aby vystudoval vysokou školu. Albert si vybral historii literatury. Za první republiky se stal aktivním propagátorem tzv. čechoslovakismu, tedy územní i správní celistvosti nového státu. Staral se o vzdělání dětí na východním Slovensku i Podkarpatské Rusi, v třicátých letech byl děkanem na Univerzitě v Bratislavě.
Během války byl údajně zapojen do odboje, ale o jeho činnosti nejsou známy konkrétní informace. V květnu roku 1945 byl zvolen předsedou České národní rady a jejím jménem vyjednával s Němci i Vlasovci, aby nedošlo ke zničení Prahy. Po válce spolupracoval s Edvardem Benešem a vážně se o něm hovořilo jako o dalším prezidentovi. Jeho kariéru ukončil únor 1948. Komunisté mu vyčítali jeho vyjednávání s Němci na konci války a postupně ho zbavili všech funkcí. Tak se Albert Pražák na sklonku života věnoval už jen literatuře a historii. Zemřel 19. září roku 1956.
Procházka kolem Novohradky
Uprostřed Chroustovic na křižovatce při odbočce na Uhersko stojí kamenný rozcestník. Do hlavice pískovcového sloupu jsou vytesány směry a vzdálenosti v kilometrech na Luži, Uhersko a Hrochův Týnec. Před sto lety stál takový rozcestník na každé důležité křižovatce, při zavádění plechových cedulí byly v absolutní většině zničeny. V Pardubickém kraji se zachovaly dva, druhý je ve skanzenu na Veselém kopci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
