Co lze vyčíst z etiket na potravinách? Začínáme jogurtem, končíme palmovým tukem

Samotné tuky ale podle Ivany Kabelkové patří do základní výživy. „I v redukční stravě potřebujeme přijímat tuky. Jde o to jaké, a kolik. Například u jogurtu je základní surovinou mléko. V tom je přirozeně tuk. Tudíž jogurt, který má do tří procent tuku, je v pořádku. Jogurty, které nemají žádný tuk jsou navíc málo chutné, protože kde je tuk, tam je chuť. Proto je nedoporučuji zcela vylučovat ze stravy,“ míní Kabelková.

Acidofilní nebo kefírové mléko?

V obou případech se jedná o zakysané mléčné výrobky. Rozdíl je v tom, že kefír vzniká díky kvasinkám,  u zákysů způsobuje kvašení mléčná kultura. V obou případech se jedná o zdravou potravinu. Záleží, co komu chutná víc. Pokud někdo drží redukční dietu, měl by dát pozor na to,  jestli je to mléko ochucené, tedy oslazené.

Rostlinný tuk s máslem a palmový tuk

Potravinářský průmysl volí tah na spotřebitele, kdy přidá určité procento másla do rostlinného tuku, aby to spotřebitelům připomínalo aspoň trochu chuť másla. Ale pořád jde o přetransformovaný rostlinný tuk. A ten není podle Kabelkové žádným přínosem pro tělo. Ztužené tuky vznikají tak, že se z kapalné formy přetransformují na formu tuhou.

„Pokud si chci namazat na chleba tuk, tak určitě zvolím máslo. Když to bude jeden krajíc s máslem za den, neuděláte nic špatně,“ myslí si poradkyně.  Je důležité vrátit se k selskému rozumu. Jak se říká – všeho s mírou, jíst pestrou stravu a hýbat se!

Palmový tuk je podle ní z výživového pohledu celkem ceněný tuk. Ale z ekologického hlediska je to špatně. „Je to levná složka, která se používá do nejrůznějších výrobků. A výrobci jsou spokojeni. Řešení je jediné. Přestat výrobky s palmovým olejem kupovat. Zboží, které zůstane stát v regálech, se přestane logicky vyrábět,“ uzavírá Ivana Kabelková.