Dárců kostní dřeně je několikanásobně víc než čekatelů. Přesto se někteří nedočkají

Lékaři je dárkyni odebrali novější metodou pomocí separátoru bez nutnosti narkózy. Mladá žena tak svojí kostní dření pomůže zachránit život jinému člověku
Lékaři je dárkyni odebrali novější metodou pomocí separátoru bez nutnosti narkózy. Mladá žena tak svojí kostní dření pomůže zachránit život jinému člověku

V současné době je v databázi pražského IKEMu přes třicet tisíc dárců. Čekatelů je kolem padesáti. Najít kompatibilní dvojici je podle odborníků podobně vzácné, jako najít identické nepříbuzné dvojče.

„Ta čísla se neustále mění, ale jedno je jisté, že počet zaregistrovaných dárců stále nestačí a nikdy stačit nebude. Navíc nám dárci bohužel stárnou, proto databázi potřebujeme průběžně doplňovat o mladé a zdravé lidi,“ říká Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk v pražském IKEMu.

Mladé často do registru nepustí jejich zdraví

Mezi zájemci sice je spousta středoškoláků a vysokoškoláků, problém je ale podle Gabriely Hoškové v tom, že už i mladí lidé jsou nemocní a nesplňují podmínky pro registr. Řada studentů má vysoký krevní tlak nebo cukrovku. I když je ale dárce absolutně zdravý, běžně se stává, že se nakonec svého příjemce nikdy nedočká.

„Třetina pacientů má štěstí a je pro ně vhodných hned několik dárců, protože jejich HLA systémy je možné párovat. Třetina nalezne dárce v rodině. Zbytek pacientů nenalezne svého dárce vůbec,“ říká Hošková.

Stačí naslinit, nebo pustit krev žilou

K náboru do databáze stačí krevní vzorek, anebo vzorek slin. Jedním z náborových center je i transfúzní stanice v Pardubicích. „Seznam všech center zájemci najdou na webu darujzivot.cz a pokud to mají daleko, my jim klidně sadu na stěr slin pošleme přímo k nim domů,“ uklidňuje Gabriela Hošková.  Z nabraných vzorků pak v IKEMu testují takzvané HLA znaky, což jsou dědičné znaky na povrchu bílé krvinky. Na jejich základě se pak páruje dárce a příjemce.

Jaké jsou podmínky vstupu do registru?

  • věk 18-40 let - do 41. narozenin (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
  • hmotnost více než 50 kg
  • zdravotní pojištění platné v ČR
  • dobrý zdravotní stav, bez trvalé medikace a léčby
  • dárcovství krvetvorných buněk je dobrovolné, bezplatné a anonymní

Do registru by neměli vstupovat lidé:

  • po prodělané léčbě zhoubného nádorového onemocnění
  • po transplantaci orgánů a tkání
  • s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků
  • s krvácivými chorobami a onemocněním krve
  • s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce)
  • se záchvatovými stavy, závislí na užívání léků
  • s cukrovkou závislou na užívání inzulinu či léků
  • po prodělání infekce přenosné krví, jako je HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie
  • s nemocemi, které by se mohly zátěží, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunní onemocnění apod.)
  • lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou

Můžete se nechat otestovat pro konkrétního pacienta? Dozvíte se výsledky transplantace u člověka, kterému jste pomohli? Odpovídá Gabriela Hošková v záznamu Radioporadny.

Spustit audio

Související