Dárců kostní dřeně je několikanásobně víc než čekatelů. Přesto se někteří nedočkají

„Ta čísla se neustále mění, ale jedno je jisté, že počet zaregistrovaných dárců stále nestačí a nikdy stačit nebude. Navíc nám dárci bohužel stárnou, proto databázi potřebujeme průběžně doplňovat o mladé a zdravé lidi,“ říká Gabriela Hošková, koordinátorka Českého registru dárců krvetvorných buněk v pražském IKEMu.

Mladé často do registru nepustí jejich zdraví

Mezi zájemci sice je spousta středoškoláků a vysokoškoláků, problém je ale podle Gabriely Hoškové v tom, že už i mladí lidé jsou nemocní a nesplňují podmínky pro registr. Řada studentů má vysoký krevní tlak nebo cukrovku. I když je ale dárce absolutně zdravý, běžně se stává, že se nakonec svého příjemce nikdy nedočká.

„Třetina pacientů má štěstí a je pro ně vhodných hned několik dárců, protože jejich HLA systémy je možné párovat. Třetina nalezne dárce v rodině. Zbytek pacientů nenalezne svého dárce vůbec,“ říká Hošková.

Stačí naslinit, nebo pustit krev žilou

K náboru do databáze stačí krevní vzorek, anebo vzorek slin. Jedním z náborových center je i transfúzní stanice v Pardubicích. „Seznam všech center zájemci najdou na webu darujzivot.cz a pokud to mají daleko, my jim klidně sadu na stěr slin pošleme přímo k nim domů,“ uklidňuje Gabriela Hošková.  Z nabraných vzorků pak v IKEMu testují takzvané HLA znaky, což jsou dědičné znaky na povrchu bílé krvinky. Na jejich základě se pak páruje dárce a příjemce.

Jaké jsou podmínky vstupu do registru?

• věk 18-40 let - do 41. narozenin (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
• hmotnost více než 50 kg
• zdravotní pojištění platné v ČR
• dobrý zdravotní stav, bez trvalé medikace a léčby
• dárcovství krvetvorných buněk je dobrovolné, bezplatné a anonymní

Do registru by neměli vstupovat lidé:

• po prodělané léčbě zhoubného nádorového onemocnění
• po transplantaci orgánů a tkání
• s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků
• s krvácivými chorobami a onemocněním krve
• s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce)
• se záchvatovými stavy, závislí na užívání léků
• s cukrovkou závislou na užívání inzulinu či léků
• po prodělání infekce přenosné krví, jako je HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie
• s nemocemi, které by se mohly zátěží, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunní onemocnění apod.)
• lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou