Data: Milion cyklistů na Wonkově mostě. Kudy se v Pardubicích jezdí nejčastěji?

Pardubice jsou podle časopisu Dopravní inženýrství městem s nejvyšším podílem cest na kole mezi padesátitisícovými a většími sídly.

Svůj podíl na tom má určitě rovinatý terén města a v Pardubicích je i poměrně hustá síť cyklostezek. V předchozích letech také v Pardubicích vznikly cyklopiktokoridory, cykloobousměrky a na zkoušku i vyhrazené pruhy pro MHD a cyklisty. Poslední jmenované se ale podle města příliš neosvědčily a na silnicích už nejsou.

Automatické sčítání 365 dní v roce

V roce 2013 začalo město sledovat intenzitu cyklodopravy. Pět automatických snímačů počítá cyklisty na 11 místech. Tři jsou instalované na stálo, další dva se přesouvají podle daného harmonogramu mezi zbývajícími osmi profily.

„Na vozovce jsou zářezy ve tvaru kosočtverce, pod těmi drážkami jsou indukční smyčky, přes které když přejede cyklista, indukuje se proud a systém vyhodnotí, že místem projel cyklista. Volili jsme většinou místa překonání bariér – železnice, řek a podobně,“ říká jeden z autorů projektu Vojtěch Jirsa.

Indukční smyčka v povrchu cyklostezky je u mostu Pavla Wonky doplněná displejem, který ukazuje počet cyklistů|foto: Nadace Partnerství

Smyčky v jednotlivých měřících bodech jsou napájeny elektřinou z baterie, která vydrží 1-2 roky. Do počítače se pak jednou za čas stahují pomocí bluetooth přenosu. Kromě smyček je u mostu Pavla Wonky instalovaný také "totem" s displejem zobrazujícím počet kol, která místem za daný den a rok projela. Měl by tak působit motivačně nejen na cyklisty, ale třeba i na motoristy, kteří projíždí kolem.

Milion cyklistů na Wonkově mostě

Z průzkumu například vyplývá, že nejvytíženější místo je most Pavla Wonky, po kterém za rok projede více než milion cyklistů, každý den tedy v průměru téměř tři tisíce. Vysledovat se dá také to, že nejvíc se v Pardubicích jezdí na kole ve čtvrtek.

Zapněte a vypněte zobrazení ulic kliknutím na jejich název v legendě:

Jak dokládá graf, nejvytíženějším místem v Pardubicích je opravdu most Pavla Wonky, přes který v odpolední špičce průměrně projede přes 200 cyklistů každou hodinu.

U všech sledovaných míst je také vidět ranní a odpolední špička. Výjimkou v tomto směru je pouze stezka podél Labe (tmavě zelená), kam lidé jezdí sportovat převážně odpoledne a navečer a ranní špička se tady vůbec neprojevuje.

U všech sledovaných míst se výrazně projevují sezónní výkyvy cyklistiky. Zatímco v létě kolem Matičního jezera projíždělo každý měsíc přes 60 tisíc cyklistů, v lednu a únoru to bylo necelých 28 tisíc cyklistů. Nejsilnější byl v tomto místě červen 2015, kdy tudy projelo přes 72 tisíc cyklistů za měsíc.

Příjemné počasí na začátku loňského června stojí také za rekordním počtem cyklistů, který sčítače zaregistrovaly právě v těchto dnech u většiny sledovaných profilů.

Labská stezka loni netáhla

Z dlouhodobého hlediska se dá říci, že se intenzita cyklodopravy drží na stejné úrovni. Po započtení všech průjezdů se totiž v roce 2015 oproti předchozímu roku číslo zvýšilo o 0,24%. U jednotlivých míst, kde sčítání probíhá, se ale situace mění. V ulici 17. listopadu například v roce 2015 počet cyklistů vzrostl o 22 %, naproti tomu na stezce podél Labe o 18 % v porovnání s rokem 2014 poklesl.

Data v předchozím grafu ukazují také na fakt, že velké množství cyklistů jezdí na kole za prací do centra města. Brzy ráno například Husovou ulicí jezdí do centra v průměru 63 cyklistů za hodinu, a v opačném směru jen 27. Odpoledne se ale situace obrátí a většina cyklistů míří z centra města.

Podle bývalého pardubického cyklokoordinátora Vojtěcha Jirsy je pro dopravní cyklisty tato ranní a odpolední špička charakteristická, pro rekreační zase spíše odpoledne. V zimě jezdí 60 až 70 procent cyklistů.

Systém počítá i "neviditelné" cyklisty

Autoři projektu mysleli i na to, že někteří cyklisté nejsou příliš disciplinovaní a místo po stezce nebo po silnici jezdí po chodníku. „Ta zařízení se kalibrují tak, že jeden den je někdo na stanovišti a počítá cyklisty, kteří skutečně projedou. My víme, kolik zhruba lidí jede ve vozovce a kolik jede mimo, potom se nasčítaná data přenásobí kalibračními koeficienty a dá se to zjistit,“ říká Jirsa.

Podle Vojtěcha Jirsy by se i díky této studii mohlo podařit do budoucna vytvořit ve městě podmínky pro cyklisty ještě lepší. „Je dobré mít tvrdá data a můžeme se bavit o tom, jaký je stav, klást si cíle, kam ho posunout. V tomto může být tento systém vhodným podkladem.“

Mapa: Podívejte se, kde všude se v Pardubicích sčítají cyklisté a kolik lidí jednotlivými body za rok projede.