Děti nastupují do školy, ale není to povinné. Je to dobře?

21. květen 2020

Nástup do školy pro děti na prvním stupni není povinný. Do lavic na Základní škole Štefánikova Pardubice usedne v pondělí 25. května jen padesát procent žáků. Zbylých padesát procent dětí do školy nepřijde.

Mají jejich rodiče strach z koronaviru nebo využívají finanční podpory státu, díky které si mohou dovolit zůstat s dětmi do konce školního roku doma? Jak vidí celou situaci zástupkyně školy Petra Ryšavá?

„Já osobně bych poslala do školy všechny děti z prvního stupně. Samozřejmě pokud jsou nemocné nebo mají nemocné rodinné příslušníky, to je něco jiného. Ale podle mých zkušeností si rozhodně nemyslím, že to je padesát procent všech dětí,“ říká učitelka.

Učitele čeká dvojí výuka

Největším problémem je dvojí výuka, která teď učitele čeká. Část dětí budou učit klasicky ve třídě a druhou část on-line, jak tomu bylo doposud.

„Ve chvíli, kdy já jako učitel budu ve třídě učit, budu se snažit technicky navázat ještě na on-line výuku pro děti, které jsou doma. Pokud tohle učitel nezvládne, zůstanou děti doma bez kvalitní výuky a všechna dosavadní práce, kterou jsme udělali během uplynulých dvou měsíců, přijde vniveč,“ myslí si Petra Ryšavá.

Co bude na vysvědčení

Hodnocení dětí za druhé pololetí bude spíše symbolické. Učitelé vycházejí z několika základních informací, které jim poskytlo ministerstvo školství.

Čtěte také

Hodnotit se bude školní práce před nouzovým stavem, tedy jak děti pracovaly v únoru a části března. Dále se bude hodnotit doba v rámci tzv. domácí školy. Třetím pilířem je pololetní vysvědčení.

„U dětí, které se vrátí ještě teď v květnu do školy, bude přece jen snazší zjistit, jak na tom se svými znalostmi jsou. Ty ostatní budou posílat přes internet námi zadané úkoly a my je pak budeme o víkendech kontrolovat,“ uzavírá s povzdechem zástupkyně ředitele ZŠ Štefánikova Pardubice Petra Ryšavá.

Plusy domácí výuky

Domácí výuka v distančním prostředí přinesla jak učitelům, tak dětem obrovský posun v počítačové gramotnosti.

„Za ty dva měsíce jsem se naučila obrovské množství věcí na počítači, zdokonalila jsem se v jeho užívání a v komunikaci s dětmi i rodiči přes internet. Ale zkazila jsem si oči,“ hodnotí dobu nouzového stavu učitelka Petra Ryšavá. A dodává: „Spolupráce s rodiči, to byla alfa omega celého distančního vzdělávání.

Spustit audio

Související