Do Chrasti nejen po stopách Ďáblovy bible

Codex gigas neboli Ďáblova bible patří k vůbec nejslavnějším knihám na světě. Nejen proto, že je to největší rukopis, ale také proto, že je v ní namalován ďábel. Podle legendy je tato malba jeho podpisem. Měl totiž knihu sám napsat, za jedinou noc a poté, co si ho na smrt odsouzený mnich z kláštera v Podlažicích na tuto práci zavolal.

8 fotografií

Codex gigas je skutečně napsán jednou jedinou rukou, i když asi ne za noc. A hlasy, které mluvily proti skutečnosti, že měl vzniknout v Podlažicích, protože byly chudé, už jsou přehlušeny. Jak o tom vypovídají archeologické vykopávky, klášter byl ve středověku určitě mocný a mohl si dovolit nechat vytvořit tak drahou knihu.

Tajemný kostel, největší rybník

Podlažický klášter v roce 1421 vypálili husité a mniši už se tam nikdy nevrátili. A to i přesto, že v průběhu dějin se několikrát pokoušeli o jeho obnovu. Slavnou minulost tam teď připomíná barokní kostel sv. Markéty s nezvyklými dvěma hranolovitými věžemi. Měl by stát přibližně v místech, kde stával původně klášterní kostel. A kdo toto místo navštíví, potvrdí, že působí skutečně nezvykle, možná i tajemně. Tento dojem umocňuje skutečnost, jak se tyčí uprostřed v podstatě ničeho, prázdného prostoru, klášteřiště, které se nikdo dosud neodvážil ničím jiným zastavět.

Horecký rybník je největší rybník v chrudimském okrese.|foto:Šárka Rusnáková, Český rozhlas

Klášter v Podlažicích je jedním ze zastavení na naučné stezce Chrastecka. Ta od něj vede k nedalekému Horeckému rybníku, který je s rozlohou 36 hektarů největším rybníkem v chrudimském okrese. I když neleží daleko od obce, zdá se, jako by byl uprostřed čisté přírody zcela odříznut od civilizace. Působí majestátním ale zároveň klidným dojmem a na jeho hladině se ve velkém množství prohánějí vodní ptáci. Je to chovný rybník a výlov každý druhý rok je vždy velkým zážitkem, ke kterému se sjíždí i lidé z daleka.

Ďábel na zámku i v Lipkách

Hlavním cílem turistů je v Chrasti určitě barokní zámek, ve kterém sídlí mimo jiné Městské muzeum. Je to bývalá rezidence královehradeckých biskupů, což připomíná také jedna ze stálých expozic. Prohlédnout si je tam možné také třeba honosnou zámeckou kapli, expozici starých řemesel nebo vodárenství.

Jeho slavnou chrasteckou historii připomíná také nedaleká vodárenský věž, technická památka z roku 1662, na kterou se dá vystoupat. Milovníci záhad ale musí ještě před tím setrvat chvíli v muzeu a najít stálou expozici věnovanou Codexu gigas.  V ní se dozví historii této slavné knihy a místa jejího vzniku. A hlavně mají tam její kopii ve skutečné velikosti.

Mezi předměty odvezenými v r. 1648 do Švédska byla i Ďáblova bible (uživatel CristianChirita)|foto:Kungl. biblioteket

Kdo přijde do Chrasti na zámek, nemůže vynechat zámeckou zahradu. Je vytvořena podle návrhu slavného zahradního architekta Františka Thomayera a místní se snaží udržovat ji přesně tak, jak ji v roce 1903 vytvořil. Pěstují v ní dokonce původní druhy růží. Přes zahradu, okolo fontány pak vede cesta k tzv. lipkám, tedy lipové aleji.

K ní se váže novodobá pověst o ďáblovi založená na skutečné události. V ten den, kdy se dostal skutečný Codex gigas na výstavu v pražském Klementinu, se přes Chrast prohnala tak silná vichřice, že polámala desítky stoletých lip v aleji. Říká se, že to udělal ďábel, který se přišel do Chrasti znovu podívat.