Dobrodružství na jachtě? Stačí chtít, říká mořeplavec

30. prosinec 2020

Tomáše Kůdelu to k vodě táhlo už od malička. Od nafukovacího člunu před windsurfing se dostal až k jachtaření. Na moři teď dohromady stráví tři měsíce ročně. Zapomeňte ale na barevné koktejly a polehávání na palubě jachty zakotvené v romantické zátoce. Tomáš je totiž dobrodruh.

„Mě lákají ty dálky, něco objevovat a nějaká ta výzva. Trochu se poprat s tím živlem, ale zase nejsem závodní jachtař. To, co dělám, jsem kdysi nazval expediční jachting. Prostě vyrazit někam do neznáma a pokaždé plout někam jinam a dlouhé etapy,“ říká Tomáš Kůdela. V současné době má v zádech 40 tisíc námořních mil a za sebou návštěvy Středozemního moře, Atlantiku, Norska, Islandu a dalších míst.

Záporná rozkoš

Vybrat zážitek, který by se dal označit jako nejlepší, nebo největší Tomáš Kůdela nedokáže: „Každá ta výprava měla nějaké jiné kouzlo, nebo dobrodružství, kterému říkám záporná rozkoš. Když se to děje, tak to jsou perné chvíle, ale když to vyřešíme, tak na to rád vzpomínám, protože mě to zase někam posunulo a ukázalo moje nové hranice. Byla to třeba sólová přeplavba Atlantského oceánu, kdy jsem se z Bermud do Evropy vracel zcela sám. Takže 24 dní nonstop plavby.

Tomáš Kůdela si splnil sen a pokořil Atlantik

Jachting není jen pro vybrané

Kdo by chtěl namítat, že jachting není zábava pro obyčejné smrtelníky, pro toho má Tomáš Kůdela jasný vzkaz: „Pro lidi, kteří jednou za rok chtějí vyrazit na 14 dní na jachtu, stačí, aby se seznámili s tím, jak se loď obsluhuje, udělali zkoušky z ovládání lodě a získali kapitánský průkaz. Dneska je po světě hromada společností, kde si za peníze srovnatelné za dovolenou v hotelu mohou loď pronajmout a vyrazit s ní.“

Okamžik a stěžeň šel ke dnu

V červenci letošního roku zažil Tomáš Kůdela jedno z těch dobrodružství, bez kterých by se možná obešel. Vlivem únavy materiálu praskl závěs předního stěhu a události nabraly rychlý spád. „Stěžeň nemělo zepředu co držet a síla větru, který se opírá do plachet, ho šikmo přes palubu shodila. Dopadl na konstrukci solárních panelů, která zbrzdila jeho pád a zabránila zraněním posádky,“ vypráví Tomáš Kůdela. Stěžeň, ani plachty se po marných pokusech nepovedlo zachránit a tak nakonec klesly ke dnu. Tím se povedlo zamezit větším škodám na samotné lodi.

Do cílového přístavu se nakonec nepodařilo doplout a posádka musela zakotvit u nejbližšího ostrova. Po boji z živly nastal boj s byrokratickým aparátem. Jak to nakonec dopadlo, se můžete dočíst na stránkách tomaskudela.cz, kde Tomáš Kůdela popisuje i další své zážitky z cest po moři.

Spustit audio

Související