Druhá republika v Pardubicích a Přelouči

Demobilizace vojska i obyvatel

Ihned po podpisu dohody v Mnichově o odstoupení pohraničí, se do kasáren ve městech vracejí vojáci.  Během října a začátkem listopadu jsou demobilizováni muži v zálohách a vrací se frustrovaní do svých domovů. Demobilizují ale i prostí občané. Likvidují plynové masky a lékárničky, sundávají lepení z oken, která je měla chránit při případném bombardování před rozbitím. Demobilizovat měli i káranci z pardubické zemské donucovací pracovny, kteří byli také povoláni k obraně vlasti. Těm se ale zpátky do pracovny příliš nechtělo.

10 fotografií

Uprchlíci

V důsledku zabrání Sudet přišlo do Pardubic z pohraničí 1000 uprchlíků. Město i místní lidé se jim snažili pomoci, často totiž přijeli bez jakéhokoliv majetku. V Pardubicích pro ně organizovali sbírky, ve Vesce byl útulek pro asi 50 nejchudších dětí, o které se staraly manželky pardubických důstojníků. Mnoho z těch, kteří neměli ve městě žádné příbuzné, žilo v Karanténě, bývalé vojenské nemocnici z první světové války, ve velmi špatné prostředí, kde se více než jinde dařilo vším a nakažlivým nemocem.

Mezi uprchlíky byly také desítky Židů, kterým už šlo vážně o život. Kdo měl dost financí, kontaktů a životní síly, utekl do zahraničí. Židé, kteří museli zůstat, přestupovali k jiným církvím. Bez okolků je přijímala evangelická církev, nikdo tenkrát netušil, že přijdou transporty a že změna víry, tyto lidi nezachrání.

Mobilizace 1938 v Pardubicích|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

Umělci otevřeně proti 

Lidé z kulturní sféry byli pevně spojeni s první republikou a jejich přesvědčení bylo těžké změnit. Akademický spolek Arnošt, klub Přítomnost a Spolek divadelních ochotníků na počátku roku 1939 pořádali v Grandu večer české poezie "Hlavy vzhůru" a těsně před březnovou okupací v městském divadle Čapkův večer.

15. březen a obsazení republiky

Německá okupační vojska přijela 15.března kolem deváté hodiny ranní, nad městem létalo průzkumné letadlo a zjišťovalo, zda se čeští vojáci nepřipravují k obraně. Vojáci obsadili úřady a vstupy do kasáren, ale také školy. Byl stanoven kurs 1 marka ku 10 korunám, a němečtí vojáci, když zjistili, že po nich nikdo nestřílí, začali skupovat zboží ve velkém. Nakupovali a dělali zásoby i Češi, cítili začátek války a tušili, že přijde bída a nedostatek.

V Pardubicí se objevili pracovníci Německé národně socialistické pomoci a začali vyvařovat obědy pro chudé Čechy. Kotle stály na Wernerově nábřeží za radnicí a bylo vydáno 360 legitimací pro nezaměstnané nebo částečně zaměstnané. 

Příjezd německé okupační armády|foto:Východočeské muzeum v Pardubicích

V novinách se objevovaly kritické články, že by lidé na eintopf chodit neměli, že na tom přece ještě nejsou Češi tak špatně. Tato občanská agitace ale nebyla příliš účinná a více než tisíc lidí na okupační stravu chodilo.

Ihned v březnu začalo zatýkání. Tisíce lidí odchází ze země s myšlenkou bojovat aktivně s nacistickým Německem, tisíce se jich připravují k odboji v Protektorátu Čechy a Morava. Válečný konflikt, který pomalu přichází, přinese milióny obětí, stovky vypálených vesnic a zničených měst. Poválečné uspořádání pak způsobí další tragédie a změní směřování světa na dlouhá desetiletí.