Druhá republika ve východních Čechách
Druhá republika v Pardubicích a Přelouči
O druhé republice se příliš nemluví ani v rodinách ani v učebnicích dějepisu. Byla to ošklivá doba, na kterou by všichni raději zapomněli. O to více si ji musíme připomínat. Zklamání z autorit první republiky totiž dalo sílu lídrům do té doby skrytým, silným nacionalistům, fašistům a antisemitům.
Demobilizace vojska i obyvatel
Ihned po podpisu dohody v Mnichově o odstoupení pohraničí, se do kasáren ve městech vracejí vojáci. Během října a začátkem listopadu jsou demobilizováni muži v zálohách a vrací se frustrovaní do svých domovů. Demobilizují ale i prostí občané. Likvidují plynové masky a lékárničky, sundávají lepení z oken, která je měla chránit při případném bombardování před rozbitím. Demobilizovat měli i káranci z pardubické zemské donucovací pracovny, kteří byli také povoláni k obraně vlasti. Těm se ale zpátky do pracovny příliš nechtělo.
Uprchlíci
V důsledku zabrání Sudet přišlo do Pardubic z pohraničí 1000 uprchlíků. Město i místní lidé se jim snažili pomoci, často totiž přijeli bez jakéhokoliv majetku. V Pardubicích pro ně organizovali sbírky, ve Vesce byl útulek pro asi 50 nejchudších dětí, o které se staraly manželky pardubických důstojníků. Mnoho z těch, kteří neměli ve městě žádné příbuzné, žilo v Karanténě, bývalé vojenské nemocnici z první světové války, ve velmi špatné prostředí, kde se více než jinde dařilo vším a nakažlivým nemocem.
Mezi uprchlíky byly také desítky Židů, kterým už šlo vážně o život. Kdo měl dost financí, kontaktů a životní síly, utekl do zahraničí. Židé, kteří museli zůstat, přestupovali k jiným církvím. Bez okolků je přijímala evangelická církev, nikdo tenkrát netušil, že přijdou transporty a že změna víry, tyto lidi nezachrání.
Umělci otevřeně proti
Lidé z kulturní sféry byli pevně spojeni s první republikou a jejich přesvědčení bylo těžké změnit. Akademický spolek Arnošt, klub Přítomnost a Spolek divadelních ochotníků na počátku roku 1939 pořádali v Grandu večer české poezie "Hlavy vzhůru" a těsně před březnovou okupací v městském divadle Čapkův večer.
15. březen a obsazení republiky
Německá okupační vojska přijela 15.března kolem deváté hodiny ranní, nad městem létalo průzkumné letadlo a zjišťovalo, zda se čeští vojáci nepřipravují k obraně. Vojáci obsadili úřady a vstupy do kasáren, ale také školy. Byl stanoven kurs 1 marka ku 10 korunám, a němečtí vojáci, když zjistili, že po nich nikdo nestřílí, začali skupovat zboží ve velkém. Nakupovali a dělali zásoby i Češi, cítili začátek války a tušili, že přijde bída a nedostatek.
V Pardubicí se objevili pracovníci Německé národně socialistické pomoci a začali vyvařovat obědy pro chudé Čechy. Kotle stály na Wernerově nábřeží za radnicí a bylo vydáno 360 legitimací pro nezaměstnané nebo částečně zaměstnané.
V novinách se objevovaly kritické články, že by lidé na eintopf chodit neměli, že na tom přece ještě nejsou Češi tak špatně. Tato občanská agitace ale nebyla příliš účinná a více než tisíc lidí na okupační stravu chodilo.
Ihned v březnu začalo zatýkání. Tisíce lidí odchází ze země s myšlenkou bojovat aktivně s nacistickým Německem, tisíce se jich připravují k odboji v Protektorátu Čechy a Morava. Válečný konflikt, který pomalu přichází, přinese milióny obětí, stovky vypálených vesnic a zničených měst. Poválečné uspořádání pak způsobí další tragédie a změní směřování světa na dlouhá desetiletí.
Související
-
Rok 1938 před Mnichovem a po něm
Rok 1938 viděl naše nadšení i naše slzy. Napjatá politická situace vyústila v Mnichovskou dohodu, které Češi budou už navždy říkat Mnichovská zrada.
-
Osmičkové roky v Pardubickém kraji
Pro českou kotlinu bylo dvacáté století na osudové osmičky obzvlášť bohaté.
-
Ať žije republika!
Zpráva o vzniku samostatné Československé republiky vzbudila v mnoha městech radost a bouřlivé ovace. V některých smutek, zmatek a odpor.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.