Dům navrhl i pro svou sestru. V Lázních Bohdaneč stojí vilka od Josefa Gočára
Lázeňský pavilon, kasárna, vodojem, hrobka, ale také soukromý dům. V městečku Lázně Bohdaneč zanechal slavný architekt Josef Gočár nesmazatelnou stopu.
„Milá Aninko! Zasílám Ti plánek na vilku, jak bych si to asi představoval já.“ Tak začíná dopis slavného architekta, adresovaný sestře Anně Gastgebové. Psal se rok 1930. To už měl ale Josef Gočár ve městě řadu svých realizací a ve světě architektury značné renomé.
Život Josefa Gočára (1880–1945) je s Lázněmi Bohdaneč úzce spjatý. Narodil se v Semíně, rodina se ale přestěhovala do blízké Bohdanče, kde Gočárův otec působil jako pivovarský sládek. Od roku 1892 Josef Gočár studoval na nižší reálce v Pardubicích, v letech 1902–1905 pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze.
Ještě v době studií v roce 1904 Josef Gočár navrhl rodinnou hrobku. „Byla to školní práce na Uměleckoprůmyslové škole, kde Josef Gočár studoval v ateliéru Jana Kotěry a později jako žák jeho speciální školy,“ uvádí Pavel Panoch z Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Rodina Gastgebova
Hrobka na bohdanečském hřbitově patří rodině Gočárových a Gastgebových. Jsou v ní pochováni rodiče Josefa Gočára a rodina jeho sestry Anny Gastgebové, rozené Gočárové.
Gočárův švagr c. k. pošmistr František Gastgeb zemřel v roce 1910, v pouhých 47 letech a sestra Anna zůstala se třemi dětmi sama. Josef Gočár pro ni funkcionalistickou vilku v Dukelské ulici čp. 280 navrhuje v roce 1930. „O časovém postupu projektu domu jsme informováni z dokumentů městského stavebního úřadu i z torza soukromé korespondence sourozenců Gočárových,“ doplňuje Pavel Panoch.
V dopise z 10. března 1930 Josef Gočár své sestře píše: „Milá Aninko! Zasílám Ti plánek na vilku, jak bych si to asi představoval já a sice přízemí o dvou pokojích s příslušenstvím a to samé v I. patře, které by se dalo pronajmouti. Kdyby se ti tato dispozice líbila, tak bych Ti nakreslil zadávací plány… Joža.“
Dispozičně jednoduchá a prosvětlená vilka
Stavba domu, realizovaná bohdanečským stavitelem Oldřichem Kvapilem, probíhala velmi rychle. Byla zkolaudovaná už v říjnu 1930. Dům má plochou střechu, jediným plastickým prvkem je poměrně neznatelná korunní římsa, která dům obíhá v přechodu na rovnou střechu, fasády jsou prořezané velkými okny.
„Jediným výtvarnějším prvkem je vstupní partie domu. Dispozice domu je velmi jednoduchá, není na ní nic avantgardního,“ dodává Pavel Panoch. „Vilka pro Annu Gastgebovou je spíše taková doprovodná realizace k velkým Gočárovým projektům z přelomu dvacátých a třicátých let, kdy byl velmi angažovaný v nedalekém Hradci Králové a pro Prahu rozvíjel plány na stavbu galerie nebo kostela ve Vršovicích,“ doplňuje ještě Pavel Panoch.
Gočárův pavilon
První lázeňská sezóna začala v Bohdanči v srpnu 1897. V roce 1911 oslovili zástupci Bohdanče architekta Josefa Gočára, aby vyprojektoval nový lázeňský pavilon. Slavnostní otevření objektu v kubistickém stylu, s provozem slatinných koupelí v přízemí a moderně zařízenými pokoji pro hosty v prvním patře, proběhlo 1. května 1913. V roce 1922 lázně přebral stát a v polovině dvacátých let dostal pavilon ještě další patro.
Josef Gočár je také autorem stavby bohdanečské vodárenské věže z roku 1911, která vznikla na vyvýšenině zvané Na Lužci. Inspirací pro tvar vodní nádrže se Gočárovi stala kruhová kaple sv. Jiří na místním hřbitově. Více než pětadvacetimetrový vodojem, který svůj účel plnil až do roku 1980, je chráněnou technickou památkou. Josef Gočár je také autorem projektu penzionu Škroup na Masarykově náměstí nebo objektu jezdeckých kasáren.
Ke Gočárovým nejvýznamnějším realizacím na Pardubicku patří stavba Winternitzových mlýnů na pravém břehu řeky Chrudimky a dvě meziválečné pardubické stavby na náměstí Republiky, budova Anglobanky a Okresního domu a Grandhotelu.
Související
-
Gočárův okruh sleduje významné památky a architektonické...
Jediným lázeňským městem Pardubického kraje jsou Lázně Bohdaneč. S tímto městem jsou spojena dětská léta vynikajícího architekta první republiky Josefa Gočára. A pr...
-
Je to prostě bahno. Lázně Bohdaneč léčí slatinou přes 120 let
Tisíce let starou rašelinou lidé nejdříve topili. A potom objevili její blahodárné účinky. Historii bohdanečských lázní začalo psát právě „černé zlato“.
-
Automatické mlýny v Pardubicích se probouzí. Budou žít uměním, vzděláním a kulturou
Monumentální budovu v centru Pardubic navrhl architekt Gočár v roce 1909. Mouka se v budově mlela až do roku 2013. O tři roky později ji koupil architekt Lukáš Smetana.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
