Domov, firma i kryt. Vila stavitele Šmída je výjimečná
Architekt Bohuslav Šmíd si dokonale navrhl svůj domov i kanceláře, kde projektoval. V Poličce najdete celou řadu jeho realizací. Život ale neměl vůbec lehký.
Bohuslav Šmíd se narodil 26. listopadu 1895 v Žabonosech u Kolína. Pocházel z chudých poměrů, byl nejstarší z osmi sourozenců. Rodiče ho poslali do učení v Plzni, aby se stal zedníkem. Potom Bohuslav zedničil na Sázavě a za první světové války sloužil na italské a ruské frontě. Protože tam byl ale zraněn, jako válečný invalida se dostává na práce do Vídně. V roce 1919 Bohuslav Šmíd získal zednickou koncesi.
V životě Bohuslava Šmída nastal důležitý moment, když se dostal jako technický pracovník na praxi k architektovi Pavlu Janákovi a podílel se například na úpravě Julišovy kavárny na Václavském náměstí. Osud ho potom zavedl do Poličky, kde si založil se společníkem stavební firmu a po dvou letech se osamostatnil. Oženil se s dcerou sládka Jarmilou Richtrovou a narodily se jim tři děti. Bohuslav, Soňa a nejmladší Ivan, který od devadesátých let o rodinnou vilu pečuje.
Nutno dodat, že Bohuslav Šmíd byl velkou osobností Poličky, aktivní ve sportovních klubech a veřejném společenském životě. Mezi jeho dobré přátele patřil hudební skladatel Bohuslav Martinů. Společně podnikali výlety, Martinů pro Šmídovy starší děti, Bohuslava a Soňu, dokonce složil drobné skladbičky a také rodině Šmídových věnoval klavír.
Stavby Bohuslava Šmída
Brzy poté, co se Bohuslav Šmíd v roce 1920 přestěhoval do Poličky, začal mít hodně zakázek. Společně s ing. Rudolfem Žertem postavil rondokubistický činžovní dům na nábřeží Svobody (podle návrhu pražského architekta Václava Flegla). Bohuslav Šmíd realizoval dále dva obytné a obchodní domy v Riegrově ulici a velkým projektem byly Masarykovy školy na nábřeží Svobody. (Soutěž, vyhlášenou zástupci města v roce 1924 sice vyhrál Bedřich Adámek, radní ale nakonec stavbu svěřili Bohuslavu Šmídovi a jeho projektu „Světlo“.) Šmíd se ve dvacátých letech vydává cestou purismu a funkcionalismu, patrné je to i v jeho stavbě pavilonu chirurgie v areálu poličské nemocnice, ale hlavně, v případě jeho vily v ulici E. Beneše.
„Ve vlastní vile (a zamýšlené, ale neuskutečněné domovní kolonii při Bysterské ulici) se Šmíd přiklonil k progresivnímu funkcionalistickému proudu,“ přibližuje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. „Vila Bohuslava Šmída vznikla v průběhu let 1933 až 1934. Její asymetrická hmotová konfigurace sestává ze dvou navzájem se prostupujících kvadratických těles. Barevný dvojakord domu oživovaly modré nátěry okenních, někdy za roh zalomených rámů. Zajímavé je i výtvarné a plastické řešení cihelných obkladů,“ dodává Panoch.
V levé části vily byl soukromý vstup s navazujícím dubovým schodištěm do obytného patra, jeho výrazným prvkem je rozměrná vitráž, vytvořená podle návrhu výtvarníka Karla Svolinského a představující symboly stavitelství. „Ta žena, která stojí před vilou, by klidně mohla být i moje maminka,“ dodává Ivan Šmíd, nejmladší syn Bohuslava Šmída, který nás provedl celým domem a jehož vyprávění si můžete poslechnout v audiu.
Na pravé straně domu byl další vstup do přízemí, kde měla firma stavitele Šmída archiv a projekční prostory s dostatkem světla. V jejich sousedství se nacházela Šmídova kancelář a další firemní zázemí. V prvním patře byl privátní byt, dům byl vybavený centrálním topením a moderními spotřebiči. Zajímavé jsou suterénní prostory, rozlehlý sklep a další schodiště, které šachtou propojuje se sklepními prostory pod zahradou. Právě tady se nacházel kryt. „K jeho vybudování mého otce vedla blízkost muničního skladu a možná také předzvěst válečných událostí,“ dodává Ivan Šmíd.
Život po roce 1948
Bohuslav Šmíd měl do roku 1929 v Poličce samostatnou projekci, poté tu až do politického zvratu v roce 1948 řídil vlastní stavební firmu. „Vedle silničních, mostních, bytových a obchodních staveb stavitel Šmíd mezi válkami realizoval řadu prospěšných obecních podniků, v roce 1948 mu komunisté firmu znárodnili a jeho rodina se musela vystěhovat do Sádku,“ přibližuje Pavel Panoch.
Bohuslav Šmíd byl nasazený na nucené práce v Pardubicích a poté pobýval v táboře nucených prací v Hodoníně u Kunštátu. Bohuslav Šmíd se k projektování už nedostal, v roce 1956 se s rodinou usadil v Brně a pracoval zejména jako technik na stavbách přehrad. Rodina získala poličskou vilu v restituci zpět. Dům si v podstatě zachoval svoje původní dispozice, ale parcela i areál někdejší firmy se výrazně proměnily. Podrobněji si celý příběh můžete poslechnout z vyprávění Ivana Šmída v audiu.
Související
-
Vila manželů Prchalových v Chocni je stylová, funkční a tak akorát
Rudolf a Marie Prchalovi si před devadesáti lety nechali postavit dům. Nikdy v něm ale nebydleli.
-
Čížkova vila si zachovala svoji původní podobu. Na rozdíl od okolí
Seriál o nejznámějších vilách Pardubického kraje zahajujeme na pardubických Olšinkách. Právě tady si ve 20. letech minulého století nechal postavit dům Antonín Čížek.
-
Löwitova vila v Heřmanově Městci je výjimečná. Kdo v ní bude žít?
Vila Arnošta Löwita je jednou z nejzajímavějších vilových staveb našeho kraje a patří k významným dílům české funkcionalistické architektury.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
