Vila v Půlpecnu má zvláštní kouzlo. V její hale se zastavil čas
V době před první světovou válkou si v Půlpecnu, části obce Chrastavec na Svitavsku, nechal postavit dům Alfred Löw-Beer. Jako majitel prosperujících textilních továren si mohl dovolit honosné sídlo.
Vila v Půlpecnu je umístěná ve svahu, dříve se k ní přicházelo po monumentálním schodišti. To zmizelo, stejně jako kurty a bazén. Schodiště ze vstupního vestibulu do patra a do velkorysé ústřední haly domu je už desítky let zazděné.
Velkolepá Löw-Beerova vila byla v 50. letech rozdělena na sedm bytových jednotek. K bydlení slouží dodnes. Na ochozech středového schodiště se mísí původní vybavení a historické prvky s těmi moderními. Přes sto let staré textilní tapety a dřevěné obložení stěn v kombinaci s panelákovými dveřmi působí tak trochu paradoxně.
Rodina Löw-Beerů byla židovského původu a dělila se na několik větví. Zakladatelem rodové větve na Svitavsku (která původně pocházela z Boskovic) byl Moses Löw-Beer. Jeho synovec Isaac Löw-Beer založil textilní továrnu v Brněnci (známá později také jako Schindlerova továrna). Protože Isaac ale neměl potomka, který by výrobní provozy zdědil, majek převzal jeho synovec Arnold.
Arnold Löw-Beer si vilu v Půlpecnu nechal postavit mezi lety 1911 až 1913, realizace se s největší pravděpodobností ujal brněnský stavitel Hans Weisz. Arnold Löw-Beer si mohl přepychové bydlení dovolit, jeho továrny na výrobu vlněných látek v Brněnci, ale také v Brně a ve Svitávce, velmi prosperovaly, už také proto, že se zaměřovaly na armádní zakázky.
Pod hrozbou sílícího nacismu rodina Löw-Beerů z Československa odešla. Na konci války se vila v Půlpecnu proměnila na lazaret pro německé vojáky, po válce přešla do správy obce Chrastavec a byla znárodněna. Přestože se z ní stal bytový dům, řada originálního vybavení se zachovala do dnešních dnů. Jsou to zejména detaily v interiéru, dřevěné schodiště a vestavěné skříně na chodbě, ale také původní vybavení v soukromých bytech.
Elegantní bytový dům
Třípodlažní vila vznikla na uměle vytvořené terase v prudkém svahu, někdejší dvouramenné schodiště ustoupilo stavbě vodovodu a na jeho místě byla vybudovaná vysoká opěrná zeď.
„Sloh stavby lze zařadit na pomezí secese a moderny,“ přibližuje Pavel Panoch z Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. „Hlavnímu vstupu předchází půlkruhový portikus, který nese stejně tvarovaný arkýř zimní zahrady. Fasáda domu je bohatě členěná, za originálně zdobenými vstupními dveřmi se nalézal foyer obložený mramorovými deskami. V interiéru dominovalo dřevěné obložení a látkové tapety s rostlinnými motivy, které jsou dodnes na chodbách vidět,“ doplňuje Pavel Panoch, jehož komentář k historii vily, její architektuře, ale také osudu rodiny Löw-Beerů si můžete poslechnout v audiu.
Löw-Beerova vila byla v roce 2006 prohlášena za kulturní památku. Je ve vlastnictví obce Chrastavec, která o ni pečuje. Díky dotacím se podařilo opravit okna, fasádu či střechu. Proměny interiéru ale souvisí s nákladnou vnitřní rekonstrukcí domu.
Jak se bude vila proměňovat dál? O postupu oprav a budoucnosti vily jsme hovořili se starostou Chrastavce Zdeňkem Kadlecem, jeho komentář si můžete poslechnout v audiu.
Související
-
Matulově vile v Hlinsku je sto let. Odráží se v ní renesance
Nedaleko hlineckého nádraží stojí jedinečný historický dům, který si nechal v roce 1924 postavit majitel žulových lomů Jiří Matula.
-
Prvorepublikové vilky v Hrochově Týnci mají nadčasový styl i fasádu
Dvojice vilek s režným zdivem v Nádražní ulici vznikla ve druhé polovině dvacátých let minulého století. Pro své úředníky je nechal postavit podnikatel František Slavík.
-
Dům snů. Manželé Mertovi vilu slavného malíře měnit nechtějí
Dům malíře Gustava Porše ve Skutči byl dvacet let neobydlený. Před čtyřmi roky si ho vyhlédli manželé Mertovi z Brna a jako výtvarníci vilu dokážou ocenit.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
